Na stránce Ptejte se knihovny není uvedená etymologie, tedy původ slova kulich., ale výrazy, které jsou uvedené obecně jako přenesené významy ve SNČ.
Podst. jméno kulich – je pojmenování pro ptáka sýčka, sejčka,. Lašsky také kuvik, atd. latinsky Athene noctua = sýček.
Jeho hlas = kuvikať, čuvikať, – působí zvukomalebně –
--
kulich ‘zimní čepice’, kulíšek. Asi přeneseně podle názvu sýčka kulich, to pak je onom. podle zvuku, který vydává pták.
Kulíšek = sluka polní lidově, druh sovy. Píšťala, jíž se napodobal zvuk tohoto ptáka. – kuvi, kuvi, kuvik! – citoslovce .
--
V. Machek a J. Rejzek Etymologický slovník
–
Protože kulich, tedy sýček, byl noční pták, který podle pověry věštil
smrt, tedy přinášel zlé zprávy, došlo k přenesení významu na
člověka, který předpovídá neštěstí, působí pesimisticky.
1. Možná s tím souvisí i kulišárna, (slang.) [nepořádek, cochcárna = každý dělá,co sám chce, tolerování špatné organizace řízení a kontroly, dnes se význam rozšířil – podrazy, i podvody atd. – tedy něco špatného, často nepodloženého atd.
S houkáním sýčka nesouvisí sloveso kuliti – . odtud koulet se,
kutálet se, koulením se vzdalovat odněkud – něco je daleko, vzdálené
skutečnosti, pravdě.
Takže význam se posunul, jako nespisovný = kulit někoho,
neříkat pravdu
2. (o zvířeti) kde (v bahně) válet se, převalovat se
http://lidovyslovnik.cz/index.php?dotaz=kuli%9A%E1rna
Doplňuji.
sloveso kutálet – koulet, kulit,válet, nářečně kotoulet pochází ze slovesa korbálati – kotrmelec , kotoul. –
pokoutný – od pokutiti – kutati, kutiti – hrabat se v hlíně, v hnoji, dělat drobné práce, hledat atd. Staročesky pokutiti – pohřbíti. O hrabání slepic, vyhrabávání červů se vyvinul význam pro člověka – něco vyhrabati, vykutiti, vyslíditi – především tajně, totiž někde skrytě v koutě. Takže staročesky – pokútně zlost kútie. dělali něco tajně, načerno atd.
Z toho plyne, že uvedené tvary mají jiný původ, i ale význam se posunul k podrazu,, podvodu,.
2. „kulišárna, – hovor. expr. chytrácký kousek: provést pěknou
kulišárnu.
kulišák, -hovor. expr. chytrák, lišák, filuta; kulišácký příd.: k.
plán; k. kousek“
Naše řeč, ročník 76 (1993), číslo 1, s. 1–18
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7104
Původní význam kulišárny souvisí s chytrostí, tudíž by se původ hodil k lišce, lišákovi – někde je chytrý jako liška, lišák. Přirovnání k/u) lišákovi = kulišák.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Jak vzniklo slovo kulišárna?
Text dotazu
Dobrý den, progúgloval jsem už kde co, ale jak vzniklo slovo kulišárna,
se mi nepodařilo nikde najít. Proto se obracím o pomoc.
Děkuji.
Odpověď
Slovo kulišárna je uvedeno ve Slovníku nespisovné češtiny (Praha, Maxdorf, 2006. 2. rozšířené vydání, s. 204) a znamená „podvod, podraz, záležitost s rysy korupce“.
Etymologie tohoto slova zřejmě vychází z významu, který uvádí Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ – Praha, Academia, 1989). Heslo „kulich“ s tímtéž významem uvádí i citovaný Slovník nespisovné češtiny.
Slovo kulišárna bude tedy s největší pravděpodobností etymologicky spřízněno s „kulichem“ (podle SSJČ – expresivně – člověk, který nosí zlé zprávy, podivín, samotář). Obě tato slova budou pak zřejmě geneticky příbuzná se slovesem „kuliti“. Pod tímto heslem uvádí SSJČ mj. i slangový význam „klamat, balamutit“, spojnice mezi touto trojicí slov tedy vede na rovině významové.
Z uvedeného vysvětlení bohemistky tedy vyplývá, že jak slovo „kulich“, tak slova „kulit, koulet nebo vykutálený“ jsou do určité míry příbuzná.
Zdroj: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/jak-vzniklo-slovo-kulisarna
0 Nominace Nahlásit |
Ještě něco k sýčkovi, kulichovi či kuvikovi. Jazykový zdroj uvádí , co jsem napsala, ú přeneseně posel špatných zpráv.
https://www.databazeknih.cz/knihy/marie-antoinetta-12687
Stejně kocourčasto předvádí kuliírny, rošťárny a lumpárny.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2633 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1347 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |