Vidím to jinak. Přece většina moudrostí i citátů se dá brát s nadsázkou i v současnosti. Jenže není vhodné, své názory zevšeobecnovat. . Mluvím přece za sebe, ne za všechny lidi

1.Najdou se jedinci, jejichž cesta vede ke štěstí. ,Jak zpívá Hana Zagorová: Ke štěstí často vedou cesty plný kamení, cesty jarem a trávou vonící.

2. I současní lidé mohou jít za svým snem, vydat se na cestu podivným neznámým . světem, cestou, která bude lemovaná květinami a na niž budou stále vzpomínat.
Přece i život je cesta plná nečekaných zázraků.

3. Dnešní normální jedinci kráčí po dlážděné cestě přeneseně lemované dobrými úmysly, ačkoliv netuší, , že cesta vede do pekel, protože je tam pošlou politici. Stejně politici kráčejí po normální dlážděné cestě, je lemovaná sliby, které jsou ale daleko od reality.

Že nejde o výplod choré mysli je vidět z jednoho zamyšlení, svědčí o tom, že citát má co říct i dnes.

„Co je normální. normální. Jeho kořen tkví ve slově – norma, nějaký originál, podle něhož děláme další a další shodné kopie, vzor, který napodobujeme, šablona, jíž se chceme maximálně připodobnit. Být normální znamená také být průměrný, nevyčnívat, zapadat. Všechny tyto konotace ve mě vzbuzují hrůzu – vždyť se stačí rozhlédnout kolem sebe a ona zbožštělá norma se rozpadne jako nepovedený domeček z karet.
Lidé jsou tak různí, že pokusit se je nějak kategorizovat na normální a nenormální, je předem odsouzeno k selhání. Ve společnosti, jakou u nás čtyřicet let byl nepovedený pokus o socialismus, je touha po nějaké normě vyžadována represemi a vyvoláváním strachu. Normální je i legální, cokoli co se státem dané normě vymyká, je odsouzeno k životu mimo zákon“

atd.

ttps://blog.an­gelumlucis.cz/byt-normalni-je-jako-dlazdena-cesta/