Avatar uživatele
kvitek

Nevíte, kdy má největší sílu křen selský?

Zajímavá 0 před 450 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
zjentek

Když si v tlakovým hrnci uvaříš koleno a dáš si s každým soustem plnou lžičku čerstvýho strouhanýho! 😉

Taky chrenovica má řádnou sílu. To zase pomalu maceruješ čerstvý křen ve vodce.

Já křen nechám v zemi přes celou zimu a jdu si vykopat, když potřebuji (je to plevel, v zahradě ho mám všude, kde neudržuji). takový má fakt sílu, tedy pokud dodržím pár rituálních postupů, které už se mně staly beztak rutinou. Mimo denní hodinu je velmi důležitá správná fáze měsíce při sběru- kořenovou zeleninu nevyrýváme nikdy při úplňku, ale vždy při novu. To platí zvláště má-li dosud zelené nadzemní části (pokud skladuješ v zemi jako já přes zimu, význam fáze měsíce je zde již zanedbatelný). Všeobecně se dá říci, že největší sílu má, když je zralý>>> https://www.go­ogle.com/sear­ch?q=kdy+zraje+k%C5%99en­&oq=kdy+zraje+k%C5%99en­&gs_lcrp=EgZjaH­JvbWUyBggAEEU­YOTIICAEQABgWGB7SAQ­gzNTkwajFqN6gCA­LACAA&sourceid=chro­me&ie=UTF-8

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
EKSOT123

Zdá se ti někdy moc slabý? Hm, zajímavé, zajímavé… Osobně bych to neřešil. Pokud jde o škrob a zásobní látky, tak těch je v kořenech, podobně jako u dalších vytrvalých bylin, samozřejmě nejvíce v době vegetačního klidu. U léčivých a dalších látek je to otázka, nevím, jestli to někdo zkoumal u křenu. Který obsahuje různé užitečné látky:
https://www.vim­cojim.cz/maga­zin/clanky/o-vyzive/Zivotabudic-se-silou-korene.-To-je-stiplavy-kren__s10010x­10649.html
V článku je ale chyba, žádné glukofinoláty, ale „glukosinoláty“. Různé látky ze skupiny těchto sirných glykosidů obsahuje i hořčice, ředkvičky a další brukvovité.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
paul1

Ihned po vykopání

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Pollon

Nejsilnější je čerstvý křen ihned po vytažení ze zeminy. Když se co nejdříve nastrouhá nebo nakrájí vypustí podle https://www.az-recepty.cz/p/kren/ své „pálivé“ enzymy.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
EKSOT123

Teoreticky, pokud kořen dobře uskladníš, aby nevysychal a byl v chladu, tak skladováním příliš síly neztrácí, vsadím se, že to nepoznáš. Přesto je asi nejlepší systém jak píše Zjentek- nakopat nebo koupit jen podle nejbližší potřeby a nastrouhat jen tolik, co v nejbližších dnech sníš. Zbytek dát do vlhkého písku nebo krátkodobě v igelitu do lednice. Kopat se jistě dá podle potřeby celý rok, akorát se mi to moc nelíbí v pozdním jaru a začátkem léta, kdy rostou mladé listy a křen kvete. To je už lepší si v předjaří uskladnit menší zásobu. Problém může nastat s mnohaletými rozkládajícími se kořeny přestárlých rostlin, nebo rostlin, které rostly v extrémním suchu, byly napadeny škůdci,… takové kořeny nejsou tak dobře strouhatelné, ani tak šťavnaté a dobré.

Úsměvné i když zčásti pravdivé komentáře mě přiměly něco najít o těch pálivých glykosidech, tzv. glukosinolátech. Vlastně ony samotné nepálí, pálí až produkty jejich rozkladu, které vznikají při strouhání a poškození rostliny – viz níže. Což v přírodě slouží pro ochranu rostliny.
Glukosinolátů je spousta druhů, v podstatě vznikají kombinací cyklických sacharidů s aminokyselinami, zejména sirným L-cysteinem. (Zřejmě tedy mohou sloužit i jako zásobní látky.) Samotné glukosinoláty nemají biologické účinky, ty se projeví až po mechanickém porušení rostliny. Tehdy spojením enzymu myrosinázy (umístěné odděleně v buňkách idioblastů) s glukosinoláty (obsaženými v parenchymatických pletivech) dojde k hydrolýze při které mj. vznikají isothiokyanáty (aktivace detoxikačních enzymů) a indoly (antimutagenní a antikarcinogenní produkty). Obecně vznikají také nitrily. Jejich hlavní účinky jsou antinutriční (vážou jód), antimikrobiální, antifungicidní a antibakteriální.
Zdroj:
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Glukosinol%C3%A1ty

Avatar uživatele
cochee

EKSOT123 to byl „hustý“ odstavec. Chemik aby se v tom vyznal! :)

Nový příspěvek