Když si v tlakovým hrnci uvaříš koleno a dáš si s každým soustem plnou lžičku čerstvýho strouhanýho! 😉
Taky chrenovica má řádnou sílu. To zase pomalu maceruješ čerstvý křen ve vodce.
Já křen nechám v zemi přes celou zimu a jdu si vykopat, když potřebuji (je to plevel, v zahradě ho mám všude, kde neudržuji). takový má fakt sílu, tedy pokud dodržím pár rituálních postupů, které už se mně staly beztak rutinou. Mimo denní hodinu je velmi důležitá správná fáze měsíce při sběru- kořenovou zeleninu nevyrýváme nikdy při úplňku, ale vždy při novu. To platí zvláště má-li dosud zelené nadzemní části (pokud skladuješ v zemi jako já přes zimu, význam fáze měsíce je zde již zanedbatelný). Všeobecně se dá říci, že největší sílu má, když je zralý>>> https://www.google.com/search?q=kdy+zraje+k%C5%99en&oq=kdy+zraje+k%C5%99en&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIICAEQABgWGB7SAQgzNTkwajFqN6gCALACAA&sourceid=chrome&ie=UTF-8
0 Nominace Nahlásit |
Zdá se ti někdy moc slabý? Hm, zajímavé, zajímavé… Osobně bych to
neřešil. Pokud jde o škrob a zásobní látky, tak těch je v kořenech,
podobně jako u dalších vytrvalých bylin, samozřejmě nejvíce v době
vegetačního klidu. U léčivých a dalších látek je to otázka, nevím,
jestli to někdo zkoumal u křenu. Který obsahuje různé užitečné
látky:
https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Zivotabudic-se-silou-korene.-To-je-stiplavy-kren__s10010x10649.html
V článku je ale chyba, žádné glukofinoláty, ale „glukosinoláty“.
Různé látky ze skupiny těchto sirných glykosidů obsahuje i hořčice,
ředkvičky a další brukvovité.
0 Nominace Nahlásit |
Nejsilnější je čerstvý křen ihned po vytažení ze zeminy. Když se co nejdříve nastrouhá nebo nakrájí vypustí podle https://www.az-recepty.cz/p/kren/ své „pálivé“ enzymy.
0
před 467 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Teoreticky, pokud kořen dobře uskladníš, aby nevysychal a byl v chladu, tak skladováním příliš síly neztrácí, vsadím se, že to nepoznáš. Přesto je asi nejlepší systém jak píše Zjentek- nakopat nebo koupit jen podle nejbližší potřeby a nastrouhat jen tolik, co v nejbližších dnech sníš. Zbytek dát do vlhkého písku nebo krátkodobě v igelitu do lednice. Kopat se jistě dá podle potřeby celý rok, akorát se mi to moc nelíbí v pozdním jaru a začátkem léta, kdy rostou mladé listy a křen kvete. To je už lepší si v předjaří uskladnit menší zásobu. Problém může nastat s mnohaletými rozkládajícími se kořeny přestárlých rostlin, nebo rostlin, které rostly v extrémním suchu, byly napadeny škůdci,… takové kořeny nejsou tak dobře strouhatelné, ani tak šťavnaté a dobré.
Úsměvné i když zčásti pravdivé komentáře mě přiměly něco najít
o těch pálivých glykosidech, tzv. glukosinolátech. Vlastně ony samotné
nepálí, pálí až produkty jejich rozkladu, které vznikají při strouhání
a poškození rostliny – viz níže. Což v přírodě slouží pro ochranu
rostliny.
Glukosinolátů je spousta druhů, v podstatě vznikají kombinací cyklických
sacharidů s aminokyselinami, zejména sirným L-cysteinem. (Zřejmě tedy
mohou sloužit i jako zásobní látky.) Samotné glukosinoláty nemají
biologické účinky, ty se projeví až po mechanickém porušení rostliny.
Tehdy spojením enzymu myrosinázy (umístěné odděleně v buňkách
idioblastů) s glukosinoláty (obsaženými v parenchymatických pletivech)
dojde k hydrolýze při které mj. vznikají isothiokyanáty (aktivace
detoxikačních enzymů) a indoly (antimutagenní a antikarcinogenní produkty).
Obecně vznikají také nitrily. Jejich hlavní účinky jsou antinutriční
(vážou jód), antimikrobiální, antifungicidní a antibakteriální.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glukosinol%C3%A1ty
Drap | 1485 | |
annas | 1221 | |
quentos | 983 | |
led | 674 | |
marci1 | 647 | |
Kepler | 614 | |
mosoj | 608 | |
hanulka11 | 556 | |
gecco | 433 | |
iceT | 426 |
Hobby |
Hry |
Online hry |
Hádanky a hlavolamy |
Ostatní volný čas a hobby |