Nepřipadá vám, že nějakých sto let od vzniku samostatného státu zbytek Evropy moc nezajímá?

Tak předsedů a místopředsedů vlád tu bylo více. To, že přijel Makarón bylo více méně očekávatelné vzhledem k provázanosti První republiky s Francií.

A když se už ptáš… všiml sis, že letos sto let samostatného státu oslavilo letos také třeba Estonsko?

Ani ne spíše naopak. My se taky nezajímáme o státní svátky jiných zemí a se nezminujeme o výročí vzniku jiných zemích. Spíše to, že přijela Merkel a Makaron je podezřelé.

Polsko, Maďarslo, Rakousko a nevím kdo ještě mají taky 100let.

Sto let již neexistujícího státu. Ha ha ha.

Je to stejné, jako slavit uzavření manželství 25 let po rozvodu.

Navíc jak se zdá, s ohledem na dějiny i náš následný osud, samostatná republika žádnou výhrou nebyla.

Ale tak hlavní je, že se na svou novodobou kolonii přijedou hlavy šéfujících států podívat. 😉

P.S. Pro Maďarsko, Rakousko a vice méně ani Slovensko události před sto lety žádnou výhrou navíc nebyly.

Je to trik. Máme konzum, což je baroko 21. století. Malé státečky netáhnou, v kurzu je pompéznost, ostentativnost..

Přece si od čecháčků nenechá někdo nakakat na hlavu. Chtěli jsme Zemana, tak budeme muset sdržet krok s makrelami a makaróny. Až se z našich vlastních řad zrodí velikán pro náš vlastní hrad, možná pak budeme i my velikány, hodnými úcty. Nic proti tlačence z prkýnka a flašce slivky, všechna čest, ale úroveň hodná následování v nich není. (Škoda, Miloši.) To už i makarón s makrelou maj nejspíš navrch. Kultura je to však strašná, leč pro tuto dobu příznačná. Zkáza světa je neovratná.

Kdo ví, možná i miloš je dobrým člověkem a za splíny (chápej jako světaboly) mu může tenhle stát, nikdo jinej.

Sice to s otázkou nesouvisí, ale protože má chatovací nádech a dostal jsem se až sem, tak přidám ještě jedno z mých přesvědčení: Myslím si, že existovat přístroj, kterej by při narození miminka jednoznačně prokázal, že jde o dementa, stejně by si je 99% maminek chtělo nechat. A to je dnes považováno za správné. Takže počkáme dalších sto let od vzniku nějakého SAMOSTATNĚ ROZHODUJÍCÍHO státu, jestli někde uvnitř nezačne třeba někdo myslet mozkem.

Nedivím se, nezajímá ani většinu Čechů. Nechápu státní svátek na tento den, to už bych ho radši dal 23.12. Jít do práce den před Vánocema mi přijde absurdní (resp. ve většině případů si plýtvat dovolenou).

A já čekal, že anglání, frantíci a mocná Evropská dáma přijedou 30 září, nikoliv se omluvit, ale vysvětlit pokud by Československo v roce 1939 nekapitu­lovalo, tak byla ještě horší válka