Kvalifikovaný dělník nebere malé peníze, pokud je šikovný. Naproti tomu dělníci se základním vzděláním, nebo bez vzdělání, berou minimální mzdu, nebo jen o něco trochu více.
Co si o tom myslíte? Je to tak správně?
poznámka:
zdroj obrázku: pixabay.com – skeeze
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? Drap, zjentek před 2349 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Myslím, že je to v pořádku. Měli se více a lépe učit.
4Kdo udělil odpovědi palec? annas, Mc Merkurion, da ny, Rokio
před 2349 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pokud vím, ty rozdíly jsou ve srovnání s vyspělejšími zeměmi ještě nedostatečné. Taková je bohužel hodnota práce, jejich výsledků a hodnoty vytvořené pro zaměstnavatele. Z minulých dob zakořeněné rovnostářství není udržitelné. Nelze srovnávat hodnotu vytvořenou kopáčem a obsluhou CNC obráběcích strojů.
0 Nominace Nahlásit |
„Měli se více a lépe učit“ Promiň, ale tohle tvrzení je poněkud mimo. Ne každý měl tu možnost, nebo schopnosti. Ale v pořádku to je. Vzdělání je jako investice. Investice do vlastní budoucnosti.
0 Nominace Nahlásit |
Na tom vůbec nesejde. Důležitý je,co umí a jak to dělá.
A každý zaměstnavatel si to může nastavit, vícě méně, podle toho, jak
chce sám.
0 Nominace Nahlásit |
Šikovný, i nevyučený zedník si vydělá více než učitel nebo mladý lékař, zaměstnanec (do atestace). Více než zdravotní sestra (DIS.)
Kvalifikovaný dělník se začíná platit zlatem 🙂
Nekvalifikovaný sice může být šikovný, ale nemá „papír“ (EU) a
mnohem častěji
nic neumí, nemá znalosti.
Ukažte mi zemi v Evropě, kde dělník se základním vzděláním bere více peněz než dělník vyučený v oboru (odborník), s maturitou nebo bez ní.
Pravda,
dcera (Ing.) kolegyně 3. rok uklízí v USA domy, byty určené pro rekreaci
v „českém“ městečku. Bere více, než kdyby tam pracovala v bance. To
se u nás za stejný počet odpracovaných hodin pokojské asi nestane :).
/Nyní se provdala, získá zelenou kartu, měla by jiné možnosti, ale
zůstane u úklidu. Je to práce bez stresu a velké odpovědnosti, má čistou
hlavu, slušné peníze, někdy pánem svého času./
0 Nominace Nahlásit |
Mi to spíš kolikrát připadá, že v ČR to je naopak. Už i zkušenost a někdy častá.
0 Nominace Nahlásit |
Odpovědi na tuhle otázku bys měl hledat na úplně jiným místě, třeba na webu, kde se vyskytuje komunita lidí, kteří během svého života pracovali či pracují rukama anebo mají přinejmenším alespoň minimální povědomí o fyzické práci. Ne tady! ;)
0 Nominace Nahlásit |
Ano, je to tak správně.
Za nekvalifikovanou práci bez odpovědnosti
je minimální mzda spravedlivá.
0 Nominace Nahlásit |
Znám vysokoškoláky, kteří nemohou sehnat (spíš nechtějí) práci, a
vím o lidech s učňáku nebo zcela bez střední, co nemají nouzi
o peníze…
Na škole nezáleží! Je to jen o lidech, jací jsou a co sami umějí…
0
před 2349 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Antikos: Není ten problém někde jinde? Nejeden VŠ si myslí, že ho
všude vezmo s otevřenou náručí, daj mu padesát tisíc, auto, telefon a
teplý místečko (jak jim vtloukali rodiče)
Na druhou stranu… nevím, jestli jsi četl můj příspěvek tady v diskusi.
Ono i vystudovat je potřeba umět. A mumět to studium pak využít je taky
umění. Znal jsem jednoho inženýra, kterýmu jen říct, aby sehnal kanystr
s anftou byl problém. Připojit dva dráty byl pro něj problém. Zajet do
obchodu pro zásuvku byl pro něj problém… Ale hlavně, že se chtěl
s každym bavit anglicky… Obecně je problém, že pokud potřebuju někoho,
kdo má komplexní myšlení v daném oboru a to hned, jak nastoupí do práce,
kdo mi nepůjde do pěti let do důchodu… nezbývá, než se poohlédnout po
někom, kdo má nějaké to vzdělání. Není to stoprocentní, jen co je
pravda, ale to, že mezi VŠ takového najdu je určitě významě
pravděpodobnější, než že někoho takového najdu mezi lidmi se základním
vzděláním.
Je to na jednotlivce, co a jak umí, jakou má ochotu se učit. Stejně se nakonec musí každý učit sám. Ve škole se nic podstatného nenaučí, a to co se naučí stejně zapomene (viz maturita – honem se naučit všechno a po maturitě to zase vypustit).Hl. její myšlenka je naučit se nazpaměť nějakou teorii, kterou musí zpaměti odřííkat (ani nemusí chápat význam oné teorie a po testu je každému jedno jestli si ji pamatuje..)
Firmy stejně nabízejí zaškolení (které bývá úplně všude) v tom co tam bude vykonávat za práci (hodně často pracuje úplně jinak a sněčím jiným než co ho učili ve škole, i když se učil právě na daný obor..) -_-
Mně škola nikdy nic nedala – jen nervy, ztrátu času a nízké sebevědomí. Učím se rád, hodně rád,a le sám pro sebe ne pro školu. Měl jsem často problémy s učiteli (arogantní, hloupí,…) a vůbec s celým školským systémem.
Mně už školu v očích nikdo nepřikrášlí, za bohy bych se do ní v životě nevrátil.
Tvé zkušenosti jsou velmi povrchní. Já dělám to, co jsem se ve škole učil. Ale mimo to jsem se naučil přemýšlet. Vidět svět jinak. Nenechat si dělat na hlavu a jak na to. Na jednotlivci to opravdu není. A nezapomene.. Snad odsune, ale je to jako jízda na kole. Myslím, že ze školy víš spousty věcí, které bys jinak nevěděl. Jen si to nechceš přiznat. Stav dnešního školství je jiná otázka. Zaškolení je pochopitelně potřeba, to Ti ve škole nedaj. Ale vědět základy toho, co člověk dělá, mít nějaké všeobecné znalosti nejen technických, fyzikálních a jiných souvislostí… to ti nikdo jiný než škola prostě nedá. Nebo se je budeš učit sám a hodně dlouho. Já taky nejsem žádnej šprt a problémy jsem měl velké. Neučil jsem se, nenosil jsem úkoly a pomůcky… Nakonec k tomu, abych prolezl mi stačilo nebejt úplně blbej a poslouchat, co říkali, když mi něco nebylo jasný, tak se zeptat… Kde jsem dnes mohl být, kdybych se líp učil…
Ne, nemyslím. Co není jednostranné, nebývá ani jednoznačné. A jaký
význam by potom měly otázky, na který se prakticky donekonečna nedá
odpovědět?
(Zatímco takový dělníci Rokiovi zcela jistě srozumitelně zodpoví, jak to
v praxi s těmi mzdovými rozdíly je.)
Pracovat podle svého „nejlepšího vědomí a svědomí“ se dnes už moc
nenosí. Ona je taková práce dost těžko opakovatelná, nahraditelná. Proto
se čím dál více kloníme k exaktním znalostem a pracem. Dám příklad
takového zedníka: Je několik typů. Ale nás budou zajímat dva základní:
Jeden, co „umí“. Dělá to třicet let. Jenže pořád umí furth to jedno,
namíchat jednu, nebo dvě malty, dva typy omítky a s tím si vystačil
z těch třiceti tak dvacet. Ten se nikdy nezabýval tím, proč věci
fungují, už vůbec ne na chemicko-fyzikální úrovni. Jenže technologie jdou
kapku dopředu. Jednak jsou potřeba větší přesnosti míchání kde čeho,
jednak vzniká potřeba ZNALOSTÍ ne jen chemických a fyzikálních, ale kdy co
na co použít, za jakých podmínek a podobně. To jsou věci, které člověk
vlastními zkušenostmi získává jen pomalu, těžko, omezeně a navíc se
ztrátami vznikajících vymýšlením a zkoušením (mimochodem vymyšleného a
vyzkoušeného). K tomu přistupuje potřeba toho, aby tohle ten zedník znal
řekněme už od dvaceti a ne od padesáti. To se zase začíná stávat těžko
zaměstnatelným. Tak proto tu existuje něco jako vzdělání. Takoví lidé
jsou pak snadněji zaměstnatelní a zaměstnavatel jim rád připlatí.
Získání praktických zkušeností je pak otázkou mnohem kraších dob,
řádově o desítky.
A říkám to z vlastní zkušenosti. Vzdělání může fungovat jako jeden
z prvotních filtrů při přijímání zaměstnanců.