Rokio

Nemělo by platit pravidlo, že každý dobrovolně léčený psychiatrický pacient, není blázen?

Když psychiatrický pacient souhlasí s léčbou, tak tím vlastně dokazuje, že si uvědomuje, že je nemocný. Copak si myslíte, že někdo by dobrovolně šel k psychiatrovi, dobrovolně si nechal předepsat léky na určitou psychickou potíž, ale zároveň si ani neuvědomoval, že má tuto nemoc? Vždyť by to byl protimluv.

Za blázna by měl být považován ten psychiatrický pacient, který skončí nedobrovolně v psychiatrické léčebně, nebo ten, kdo se tam dostane nezávisle na své vůli a je nucen podepsat souhlas s dobrovolnou hospitalizací. Až takoví lidé by šli považovat za šílence.

Odpovědět

Zajímavá 0 před 1079 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Odpovědi

da ny

Tedy Rokio, Vy jste dal té své otázce pěkně na zadek!
Většina pacientů se, zejména v posledních letech, na psychiatrii vypraví dobrovolně (někdy po konzultaci s praktickým lékařem). Právě proto, že cítí/ví, že mají problém, který sami neumí zvládnout a řešit. Vyhledají pomoc odborníka (ne vždy šťastná volba).
Někdo se „sesype, odpadbe“, kolaps.
Nikdo z nich není blázen!
„Blázen“ je obyčejně osoba nesvéprávná. Není nucen nic podepisovat. Rodina obvykle péči o takovou osobu nezvládá. Proto musí být na lůžkovém oddělení psychiatrie nebo v sociálním zařízení, se zvláštním režimem,
Dobrovolnou hospitalizaci na psychiatrii podepíše ten, který dočasně potřebuje léčbu na lůžkovém oddělení, z různých důvodů. A to většinou nejsou blázni. :)

Možná je čas, vyhledat jiný okruh zájmu/zábavy.

1 před 1079 dny

0 Nominace Nahlásit