Avatar uživatele
dust8

Nemají se ti domorodci v pralesech stejně nejlépe bez elektroniky, nutností chodit do zaměstnání a placení daní?

Jediné mínus u nich vidím, že si třeba nemůžou sehnat Paralen, ale však oni si poradí i bez něj. Jen to chce více snahy, že?

Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? annas, Drap, marci1, Altair-AC, Nandi před 1922 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Edison

Kdyby jen to. Oni bez vymožeností pidlivizace přežijí bez problémů. Oproti nám.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Kepler

No nevím. Buldozery a dřevorubci „vyspělého“ člověka jim berou střechu nad hlavou, musí si dávat bacha na velké kočky a piraně. Dokonce ani neví, jak užitečné jsou odbory a jakou konstrukci mají nukleární bomby.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
marci1

Dokud žijí mimo „civilizaci“, někde v klidu, tak ano. Žijí spjati s přírodou. Dokáží si poradit se vším, co k životu potřebují. Paralen nepotřebují, bylinky jim pomohou téměř na vše. Žijí v klidu, „minimalisticky“. Neznají stres, deprese. Prostě super přírodní život. 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Frontinus

No, pokud chceš být pokládán ve čtyřiceti za vetchého kmeta 😉

Život předcivilizačních kmenů je často idealizován nejrůznějšími „bio“ diletanty, ale ve skutečnosti je jejich život mimořádně tvrdý a z našeho hlediska krutý. Tak například:

  • Vysoká dětská úmrtnost. Pro náš druh je celkem „přirozené“, že z deseti živě narozených dětí jedno až dvě zemřou krátce po porodu a další dvě až tři nepřežijí dětství.
  • Malá šance na vyšší věk. S tím čtyřicetiletým kmetem jsem to trochu ironizoval. Ve skutečnosti se i lidé v pravěku občas dožívali věku snad kolem šedesáti let. Jenže dochované kostry, podobně jako opatrná pozorování žijících kmenů, ukazují, že takový věk vůbec není obvyklý, dožije se ho jen pár procent.
  • Řada nemocí vnímaných jako banální by byla smrtelných. Například zubní kaz, poruchy zraku nebo poruchy sluchu. S tím souvisí poměrně vysoký podíl mrtvých ve věku, který dnes nepokládáme za stáří.
  • Občasné hladomory jsou také celkem na nic.
  • Stejně tak i infekční choroby.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Drap

Hodnocení toho, kdo se má lépe či hůře je pouze subjektivní hodnocení a otázka kritérií.Myslím, že to neni způsobeno pouze absencí elektroniky, ale i myšlením konkrétní komunity a jiného hodnocení věcí kolem sebe.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kelt

Obrazně řečeno představuji si každého člověka jako písmeno V, jako tvora s křídly a čím větší jsou křídla, tedy výhody, plusy, tím jsou také minusy větší. Takže ten domorodec má nižší křídla než třeba Evropan, ale nikdo nebude žít věčně.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Tak jestli mezi sebou mají spokojené a taky kriminálníky, tak je úpně jedno, jestli oni, nebo my, ne? Asteroid nikdo z nich stejně nesestřelí, tak jako nikdo z nás. Vulkán a podobné taky nezastaví (i když lidé spjatí s přírodou podobný vlastnosti většinou mají a právě tohle by mohlo vysvětlovat, kdo z nás se má „lépe“).

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Altair-AC

Mají. Mají pravé vztahy, neznají lež, nebijí se kvůli názorům, nesoudí ostatní podle vzhledu atd. Je to můj nesplnitelný sen být jako oni.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Ametyst

Dokud se nestřetnou s naší „civilizací“, tak ano. Pro ně je přirozené, že sebe a za svůj kmen v ohrožení budou bojovat, i když vědí, že zemřou. My bychom na jejich místě byli tak změkčilí, že kapitulujeme bez boje, neboť jsme humanisti !

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Nandi

Ano i ne.
Ano-žijí v souladu s přírodou,neřeší nějaký stres apod.,jako lidé ve městech
Ne-dožívají se nižšího věku(nemoci,ne­bezpečná zvířata,jsou daleko od nejbližší nemocnice,…)

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Edison

Frountiusi, máš sice pravdu ale.. jedno velké ALE: Normálně se tomu říká samoregulace přirozených systémů. To, co ale dělaj „pidlivizovaní lidi“… to je přesně proti té samoregulaci a hrozí prachobyčejným přemnožením, což musí nutně vést ke kulminaci s následným prudkým zhroucením pidlivizace. Jak známo, všechny velké a vyspělé pidlivizace vymřely v zásadě na blahobyt (neochota umírat v boji, nepřizpůsobivost na změny prostředí a mnoho dalšího). My tomu říkme mj. pidlivizační choroby.

před 1922 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Frontinus

Samoregulace tak, jak ji chápeš, mýtus. Mýtus, který přežívá nejspíš jen z toho důvodu, že je v souladu s některými populárními ideologiemi.

Ve skutečnosti takové samoregulace fungují velmi dobře jen u r-stratégů. U K-stratégů je každý takový „regulační zásah“ spojen s větším rizikem nestability a tedy vyhynutí. Lidé „civilizovaní“ jako K-stratégové se schopností alespoň teoreticky účelně plánovat eliminovali riziko vyhynutí (např. Brna), tlak na pozvolné snižování potomků v případě nepříznivých podmínek a naopak nárůst potomků za příznivých podmínek tu stále působí – a někdy docela dramaticky.

Smrt na blahobyt je mýtus vzniklý z analýzy pádu Říma. Ve skutečnosti Řím padl ekonomicky, prostě žil si příliš dlouho nad poměry a když pak měl šetřit, šetřil na nesprávných místech. Něco podobného se zopakovalo i například u nás za husitských válek (neúroda a hospodářská blokáda vedly k tomu, že se z radikálních husitů stali profesionální válečníci/lapkové a umírnění a zejména konzervativní husité hledali cestu se smíru s církví a císařem), za stavovského povstání (jen málo vzbouřenců bylo ochotno sáhnout hlouběji do měšce), nebo třeba v Polsku za kolapsu polsko-litevské unie (spousta šlechticů byla ochotna za zemi padnout, ale pracovat nechtěl nikdo).

před 1922 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

Samoregulace naopak funguje velmi dobře v přírodě. Přemnožení jednoho druhu vede k úbytku jejich potravy a následnému jejich vlastnímu úbytku. Nárůst jakékoli populace tak neprobíhá stabilně, ale ve vlnách. My se snažíme o stabilitu, ta ale z přirozenosti dlouhodobě nefunguje, tak vzniká napětí větší, než kdyby růst probíhal v oněch vlnách. Pak jsou ty výkyvy mnohem výraznější s mnohem hlubšími dopady. A to, co píšeš o Římě je přesný příklad vymření na blahobyt – žití si nad poměry a následné šetření na nesprávných místech, včetně té neochoty za své i umírat. A dnes u nás pozoruji něco podobného.

před 1922 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek