Jediné mínus u nich vidím, že si třeba nemůžou sehnat Paralen, ale však oni si poradí i bez něj. Jen to chce více snahy, že?
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? annas, Drap, marci1, Altair-AC, Nandi před 1922 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Kdyby jen to. Oni bez vymožeností pidlivizace přežijí bez problémů. Oproti nám.
0 Nominace Nahlásit |
No nevím. Buldozery a dřevorubci „vyspělého“ člověka jim berou střechu nad hlavou, musí si dávat bacha na velké kočky a piraně. Dokonce ani neví, jak užitečné jsou odbory a jakou konstrukci mají nukleární bomby.
0 Nominace Nahlásit |
Dokud žijí mimo „civilizaci“, někde v klidu, tak ano. Žijí spjati s přírodou. Dokáží si poradit se vším, co k životu potřebují. Paralen nepotřebují, bylinky jim pomohou téměř na vše. Žijí v klidu, „minimalisticky“. Neznají stres, deprese. Prostě super přírodní život. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
No, pokud chceš být pokládán ve čtyřiceti za vetchého kmeta 😉
Život předcivilizačních kmenů je často idealizován nejrůznějšími „bio“ diletanty, ale ve skutečnosti je jejich život mimořádně tvrdý a z našeho hlediska krutý. Tak například:
0 Nominace Nahlásit |
Hodnocení toho, kdo se má lépe či hůře je pouze subjektivní hodnocení a otázka kritérií.Myslím, že to neni způsobeno pouze absencí elektroniky, ale i myšlením konkrétní komunity a jiného hodnocení věcí kolem sebe.
0 Nominace Nahlásit |
Obrazně řečeno představuji si každého člověka jako písmeno V, jako tvora s křídly a čím větší jsou křídla, tedy výhody, plusy, tím jsou také minusy větší. Takže ten domorodec má nižší křídla než třeba Evropan, ale nikdo nebude žít věčně.
0 Nominace Nahlásit |
Tak jestli mezi sebou mají spokojené a taky kriminálníky, tak je úpně jedno, jestli oni, nebo my, ne? Asteroid nikdo z nich stejně nesestřelí, tak jako nikdo z nás. Vulkán a podobné taky nezastaví (i když lidé spjatí s přírodou podobný vlastnosti většinou mají a právě tohle by mohlo vysvětlovat, kdo z nás se má „lépe“).
0 Nominace Nahlásit |
Mají. Mají pravé vztahy, neznají lež, nebijí se kvůli názorům, nesoudí ostatní podle vzhledu atd. Je to můj nesplnitelný sen být jako oni.
0 Nominace Nahlásit |
Dokud se nestřetnou s naší „civilizací“, tak ano. Pro ně je přirozené, že sebe a za svůj kmen v ohrožení budou bojovat, i když vědí, že zemřou. My bychom na jejich místě byli tak změkčilí, že kapitulujeme bez boje, neboť jsme humanisti !
0 Nominace Nahlásit |
Ano i ne.
Ano-žijí v souladu s přírodou,neřeší nějaký stres apod.,jako lidé ve
městech
Ne-dožívají se nižšího věku(nemoci,nebezpečná zvířata,jsou daleko
od nejbližší nemocnice,…)
0
před 1698 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Frountiusi, máš sice pravdu ale.. jedno velké ALE: Normálně se tomu říká samoregulace přirozených systémů. To, co ale dělaj „pidlivizovaní lidi“… to je přesně proti té samoregulaci a hrozí prachobyčejným přemnožením, což musí nutně vést ke kulminaci s následným prudkým zhroucením pidlivizace. Jak známo, všechny velké a vyspělé pidlivizace vymřely v zásadě na blahobyt (neochota umírat v boji, nepřizpůsobivost na změny prostředí a mnoho dalšího). My tomu říkme mj. pidlivizační choroby.
Samoregulace tak, jak ji chápeš, mýtus. Mýtus, který přežívá nejspíš jen z toho důvodu, že je v souladu s některými populárními ideologiemi.
Ve skutečnosti takové samoregulace fungují velmi dobře jen u r-stratégů. U K-stratégů je každý takový „regulační zásah“ spojen s větším rizikem nestability a tedy vyhynutí. Lidé „civilizovaní“ jako K-stratégové se schopností alespoň teoreticky účelně plánovat eliminovali riziko vyhynutí (např. Brna), tlak na pozvolné snižování potomků v případě nepříznivých podmínek a naopak nárůst potomků za příznivých podmínek tu stále působí – a někdy docela dramaticky.
Smrt na blahobyt je mýtus vzniklý z analýzy pádu Říma. Ve skutečnosti Řím padl ekonomicky, prostě žil si příliš dlouho nad poměry a když pak měl šetřit, šetřil na nesprávných místech. Něco podobného se zopakovalo i například u nás za husitských válek (neúroda a hospodářská blokáda vedly k tomu, že se z radikálních husitů stali profesionální válečníci/lapkové a umírnění a zejména konzervativní husité hledali cestu se smíru s církví a císařem), za stavovského povstání (jen málo vzbouřenců bylo ochotno sáhnout hlouběji do měšce), nebo třeba v Polsku za kolapsu polsko-litevské unie (spousta šlechticů byla ochotna za zemi padnout, ale pracovat nechtěl nikdo).
Samoregulace naopak funguje velmi dobře v přírodě. Přemnožení jednoho druhu vede k úbytku jejich potravy a následnému jejich vlastnímu úbytku. Nárůst jakékoli populace tak neprobíhá stabilně, ale ve vlnách. My se snažíme o stabilitu, ta ale z přirozenosti dlouhodobě nefunguje, tak vzniká napětí větší, než kdyby růst probíhal v oněch vlnách. Pak jsou ty výkyvy mnohem výraznější s mnohem hlubšími dopady. A to, co píšeš o Římě je přesný příklad vymření na blahobyt – žití si nad poměry a následné šetření na nesprávných místech, včetně té neochoty za své i umírat. A dnes u nás pozoruji něco podobného.
annas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |