Nečtu knihy, je to problém?

Bohužel je. Pravidelné čtení totiž přispívá k rozvoji mozkových funkcí, brání jejich úpadku ve vyšším věku a pozitivní vliv má i na zvýšení slovní zásoby.
Co nabídnout však mají knihy i po emoční a duševní stránce – čtení snižuje míru stresu, napomáhá k rychlejšímu usínání, zvyšuje míru empatie a podporuje i rozvoj představivosti. Pokud tedy knihy nejsou pravidelnou součástí tvého života, je nejvyšší čas navštívit knihkupectví, nebo si vyřídit průkazku do knihovny. A pokud se domníváš, že na čtení nemáš čas, nech si knihu např. na období před spaním.
🙂

Je to problem a je to skoda!!

Můj ne.
Tvůj/Váš , může a nemusí být. V tomto věku nejde asi ani tak o slovní zásobu.
Nečteš, tedy ani nevíš, co ti chybí ;)
Nenáročná partnerka Vás jednou vedle sebe, třeba i snese......
Nebudete sám. Dnešní mladí po vědomostech příliš neprahnou. Pokud jste Sněhová vločka, generace Z, tak není divu. To jsou komplikovaní samorosti a „ignoranti“. A nečtou, hledají na internetu, když musí/chtějí.

Říká se to, je to ale individuální. Také mě nebaví číst knihy, poslední knihy, které jsem četl programově, byly z povinné četby ve škole. Samozřejmě, že jsem občas do nějaké knihy nahlédl, ale spíše to byly knihy odborné, nebo místopisné. A nemám pocit, že bych měl malou zásobu slov. Poznáš to hlavně při konverzaci ve společnosti. Pokud jsi pohotový. Ale také záleží na všeobecných znalostech a paměti. Jestli máš co říci k danému tématu. Díky dobré paměti jsem vstřebával všeobecné i odborné informace. Takže dodnes nemám problém.

Upravil/a: elkon

Podívej se, elkon, podle toho co tu psal, nepřečetl, krom povinné četby, prakticky nic. Na jednu stranu je to znát, je tím do jisté míry determinován jeho intellekt, který je jinak rozhodně nadprůměrný, ale nezdá se, že by tím v životě trpěl.

Ale ano, pokud nebudeš číst, tak na Tvé slovní zásobě se to, samozřejmě projeví, to za prvé. To je ale ten menší problém, podívej se, pes nebo kot mají nulovou slovní zásobu a „domluvit se“ fakt nemáme problém. 😅

Ta věc má šírší konotace.

To, co bych já vytyčil jako Problem #1 je, že budeš mít hrubě okleštěnu fantasijní složku.

Švejka jsi viděl, ne, s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli – Dobrý voják Švejk 1956 & Poslušně hlásím 1957, ne? Jestli ne: přeruš čtení, jdi si to stáhnout, na uloz.to to je, podívej se na to, pak se sem vrať a pokračuj ve čtení.

Ty filmy jsou dobrý, i historické reálie, jakž – takž, sedí, pobaví, Hrušínský hraje Švejka 👌, Ohne Scheiße, typoval bych to tak, že se na to každej rok alespoň 1× podívám. No dobře, ale kniha Osudy dobrého vojáka Švejka od Haška je takový „Bybel“, jo, docela „babiččino album“ to je, takže – logicky – do filmu, který má dohromady 3.5 hodiny (cca) všecko nenarveš. Filmy, na pobavení, dobrý, ale ta nosná pointa jim úplně utekla.

Třeba ten szpital, s dím doktorem Grünsteinem, je v té knížce vylíčen v mnohem, mnohem širším rámci. Nebo „občan pilný, oddaný trůnu a vůbec fajn chlap“ Pepek Vyskoč, alias Josef Vyskočil & „pane Wachtmeister, voni jsou hlava!“ – „To vědí, taky proto jsem tady v Putimi strážmistrem. Voni budou nadosmrti jenom závodčím, protože mají místo mozku kokosový ořech.“, má v tý knížce mnohem větší důležitost a je zpracovaný tak komplexně: ano, Pepek Vyskoč je obecní blázen, pasáček sviní, nebo tak něco (zase jsem Švejka nečetl včera, jako, a já už toho sakra přečetl 😅), ano, dojde na četnickou stanici ausgerechnet ve chvíli, kdy Wachtmeister hledá „informátora“, a ano, Wachtmeister mu dá čtvrťák, nebo tak něco a napíše, že mu dal padesát florinů, nebo tak něco. A, ano, řekne mu, že kdyby někde slyšel, že někdo říká, že císař pán je vůl, nebo že tuhle vojnu nevyhrajeme, že mu to má dojít říct, a že dostane další čtvrťák. To je stejný. Jenže, ono to pokračuje: Pepek Vyskoč, vyfasovav dva čtvrťáky, odešel, no a Wachtmeister si mohl oddechnout, že – konečně – splnil rozkaz a sehnal placenýho informátora.

Jenže, druhej den ráno k němu doletěl místní farář, že za ním byl Pepek Vyskoč, a že mu říkal, že pan Wachtmeister říkal, že císař pán je dobytek, a že tuhle vojnu nevyhrajeme. To Wachtmeistra namíchlo, nechal Pepka Vyskoč sebrat. Pepek Vyskoč skončil, na Hradčanech, před soudem za velezradu, pobuřování, urážku Jeho Veličenstva, a ještě za jiné zločiny a přečiny. U soudu se choval, jako mezi sousedy a na pastvě, a po vynesení rozsudku zamečel a vyskočil, za což byl potrestán tvrdým lůžkem, tremi posty a samovazbou v temný komůrce.

Když to čteš, tak si to nějak představuješ. A k tomu Tě nijak žádné Kino, nebo třeba obraz, nepohne, ne, to musíš číst. Nebo Ti to někdo musí vyprávět.

Nebo jak doktor Grünstein „léčil“ „Simulantenbande“ půstem, klystýrem, svázáním do kozelce, zabalením do mokrýho prostěradla a zavřením do sklepa. Takže spousta simulantů nepřežila, ti ostatní si to, „raději“, rozmysleli a šli na frontu, protože tam byla smrt možná, u doktora Grünsteina jistá. 👌😅 To Ti žádné Kino nenahradí.

Tak si to jako, tak nějak, přeber.

Já taky na knihy nikdy nebyl. Nejhorší je, jak to jazykářky cpou dětem. Kdy si to máte přečíst? Máte školu, potom úkoly, potom sporty a zábavy a taky odpočinek. A tam ještě napasovat deset knih za školní rok? To je až takové brutální. Ale chápu, že na škole vysokého typu to po tobě jednou mohou chtít, pokud budeš studovat třeba fildu. I po mně to chtěli, ale já na knihy nikdy nebyl. A bylo mi jedno, že mě na fildu protlačilo kvórum vedené němčináři, protože moje testy z češtiny nevyhrály přijímačky. A i tak jsem z literatur měl špatně známky. Mně vždy šlo o komerční překladatelství. A věř mi, hochu, mám dobrou slovní zásobu, přestože od 9. třídy prakticky nečtu knihy. Ovládám slovesa vyššího ranku ve třech světových jazycích. A to jsem adoptovaný. Ty to můžeš dotáhnout dále. Děkuju.

Ano, to opravdu hrozí. Celkově vyjadřovací schopnosti se snižují a naopak četbou posilují. Nejčastěji se dostaneš do úzkých, když máš bez přípravy mluvit před více lidmi. Také se ti snižuje všeobecný přehled,

Jenom společenský dogma a představa,nehledě na to,že i mezi knihami jsou braky a ani v historických publikacích nejsou přesné informace a někdy jsou i ty napsané primitivně. 2000 let zpátky lidi žili bez knih a jejich úroveň byla v mnoha ohledech vyspělejší. Všechno záleží na všeobecném rozhledu,dávání si souvislostí,ptaní se moudřejších a podobně,aby jste měl slovní zásobu. I na internetu a v časopisech se se dají najít texty čtivě a dobře rozepsané.