Nebyla stávka lékařů původně kvůli nezákonně dlouhým přesčasům? Jak větší plat může vyřešit tuto situaci?

Prečo nevyužiť situáciu? Je to obchod. Ak nezaplatíš nedostaneš.
Len nerozumiem jednej veci, ako v rámci jedného dňa dokážu byť lekári nielen vo svojej štátom platenej práci aj s platenými presčasmi, ale aj v súkromnej ordinácii platenej z príjmu od pacientov a zdravotných poisťovní, naďalej sa odborne vzdelávať, venovať sa rodine a svojim záľubám a dokonca niektorí majú ešte čas venovať sa (v dobre platenej funkcii) politike… mám pokračovať ďalej? Kedy spia a oddychujú? Kedy žijú? Ako je možné, že 70–80 ročný lekár ešte musí(!) pracovať, aj keď často pomaly?
Zaujímavé, že o platoch a pracovného času zdravotných sestier, tých robotníčok zdravia, mám a utešovateliek pacientov, tých, čo utierajú špinavé zadky chorých, často bez akéhokoľvek oddychu počas dlhých smien, neustále zdravotne ohrozených od hroziacich nákaz liečených pacientov a niekedy aj urážky ich príbuzných, o tom sa mlčí.

A teraz to porovnajme s prácou a platoch v iných rezortoch… Mnohí sú pritom pracovne vyťažení len 8 hodinovú pracovnú smenu a ďalej si užívajú radosti života.

Upravil/a: led

Vážím si práce lékařů, ale už tak mají značně vysoké platy. A stále se snaží získat ze státní kasy více peněz, bez ohledu na to, že tam nic není. Zneužívají své nepostradatelnosti. Je to nemorální. Ostatní zdravotnický personál jistě má právo na nějaká procenta navýšení.

VŠE JE ZDE, V KONZUMNÍ SPOLEČNOSTI, JEN O PENĚZÍCH. Vše je zde o výdělku/zisku. O ničem jiném zde nic není. Nic jiného není ani podstatné, ani důležité. Neprodukuješ/ne­konzumuješ, no tak vůbec nebuď. A co, jako… 🤷‍♂️ Vše, v každé oblasti, odvětví, zájmu lidské činnosti, JE O PENĚZÍCH.

Ono je někdy taky dobré POCHOPIT. Zejména tedy když člověk hledá sám sebe. Lékař, dělník, programátor… Tomáš fuk. Děkuju.

Lékaři mají tak nízké základní mzdy, že „slušný“ plat/mzdu, doháněli právě těmí otrockými službami.
S tím samozřejmě, zejméína v kapitalismu, kalkuluje i zaměstnavatel (též v jiných oborech).
Ve většině zemí západního společenství, jsou lékaři „elita národa“, nejlépe placená.
Pravda, mladí, začínající (ještě nic neumějí, samostatně sloužit nemohou), si musí „své místo“ (na rozdíl od těch našich absolventů), tvrdě zasloužit. Často pracují/praktikují, několik měsíců i rok, bez nároku na finanční odměnu.
A pravda, proč si nepřiložit polínko. Všude kolem drahota, inflace a ze svých příjmů, toho všichni pořídí stále méně. Od Novéhoroku opět….
Potraviny (hlásili zástupci řetězců), se zdraží. Cenu emergié a pohonných hmot nevyrovné ani snížení DPH. Zisky usí být, mzdy zaměstnanců také rostou. V Německu (o Polsku ani nemluvím), nakoupíte levněji. A pan ministr a premiér se jen diví….
Proč by měl mít lékař méně nebo stejné peníze, jako prodavač v Lidlu?

Stávky lékařů mohou mít různé příčiny a mohou být spojeny s několika faktory, včetně mzdových otázek, pracovních podmínek, financování zdravotnického systému, nebo obecnějších problémů v dané zemi či oblasti. Často se jedná o kombinaci různých faktorů.

Zvýšení platu může být jedním z opatření, která jsou přijata v reakci na stávku, ale nemusí samo o sobě řešit všechny problémy, zejména pokud jsou hlavními obavami lékařů i jiné aspekty jejich pracovního života. Zlepšení platových podmínek může však být vnímáno jako krok k uznání hodnoty práce lékařů a může pomoci zvýšit jejich celkovou spokojenost.

Co se týče otázky prescasu, pokud byla stávka iniciována kvůli nezákonně dlouhým pracovním hodinám nebo přetížení pracovníků ve zdravotnictví, pak by i regulace pracovní doby a prescasu mohla být součástí celkového řešení. Zvýšení platu samo o sobě nemusí řešit otázky pracovního vytížení nebo přetížení.

Je důležité, aby řešení stávek bylo komplexní a zohledňovalo různé aspekty pracovního života lékařů. To může zahrnovat diskuse o pracovních podmínkách, mzdových otázkách, spravedlivém rozdělení pracovního břemene, kvalitě péče poskytované pacientům a dalších faktorech. Oddalování problémů může být rizikem, pokud se neřeší kořenové příčiny nespokojenosti lékařů a nedochází k reálným změnám v systému zdravotní péče.