Nazývá se nějak forma psaní, kdy veškerá zájména, která se týkají vybrané osoby se píší s velkým počátečním písmenem?

Odpoveď byla označena jako užitečná

O formě nevím, ale ještě zkusím vyhledat.

Jinak psaní velkých písmen v tomto případě vyjadřuje zvláštní vztah k osobě nebo věci. V uvedeném případě slouží ke zdůraznění neobvyklého pojetí nebo vztahu citového, zvláště v literatuře, i když častěji v poezii.

Doplňuji:
Uvádím jen to, že jde určitě o subjektivní a individualistický autorův přístup k hlavní postavě. Třeba se mohl domluvit s vydavatelem na osobité úpravě – zvýraznění zájmen velkými začátečními písmeny, jak připouštějí i pravidla.

Nebo že by se vracel do minulosti, kdy nebyl jednotný pravopis a přepis textů se lišil a byl ovlivněn např. němčinou? Ten jev se objevoval ještě v době NO, kdy se formovala novodobá česká literatura.

Zda se nějak tato forma nazývá, těžko říct. Uvidíme, zda se objeví u jiného autora. Pak ji někdo pojmenuje – snad.

Upravil/a: annas

Jedná sa o formu zvyčajne staročeských a staroslovenských (v prebratej staročeštine) textov v tzv. gotickom písme (švabach). Nakoľko ešte nebola kodifikovaná čeština, autori prevzali podľa nemeckého vzoru (gotické písmo bolo nemecké písmo) písanie podstatných miet a osobných zámen z nemčiny, teda s počiatočným veľkým písmenom. Toľko, čo sa táka formy.

Gramatika je jasná, preto ju rozoberať nebudem.
Zámená sa dnes niekedy píšu tiež veľkým ako znak božskosti (biblia) alebo výnimočnosti či konkrétnosti (beletria).

Je to spôsob zvýrazňovania osoby v písomnej forme. V ústnej forme tento spôsob poznáme v intonačnom zdôraznení daného zámena. Pomáha to pri určení hlavnej osoby v danom texte.
Príklad.
V izbe sme boli dvaja. Ja a on, na obraze, visel na stene.
V izbe sme boli dvaja. Ja a On, na obraze, visel na stene.
…zdôraznila som človeka na obraze. ak nenapíšem „na obraze“ ešte viac zdôraznim Jeho… ´Ja a On visel na stene´.
Skúste si to aj povedať – zvukovo je to ešte viac cítiť. Tento spôsob je bežne používaný aj v herectve a rétorike.