Nastává (resp. už nastala) nová doba stěhování národů v Evropě?

Zprvu jsem chtěl nesouhlasit (tehdejší „stěhování národů“ se týkalo v zásadě CELÉHO etnika (resp. etnik) oproti dnešku. A i příčiny byly naprosto jiné. Ale když jsem to prohnal penisem (kdysi můj primární zdroj myšlení 😉 ), dospěl jsem k závěru, že NEZÁLEŽÍ na příčinách (tehdy tlak nomádů, dnes globálního kapitálu) či množství (dnes se nestěhují prakticky kompletně celé národy). Situace prostě odpovídá dnešní době a podmínkám. Nenazval bych to „stěhováním národů“, ale držel bych se termínu „masivní politicko-ekonomicka migrace“. 🙂

Srovnáváš, samozřejmě, nesrovnatelné, protože nemáš ani sebemenší ponětí o historických reáliích.

„Stěhování národů“ není o tom, že prodáš barák, sedneš do auta, dojedeš z Itálie do Švédska, a tam si koupíš barák (nebo tak něco). 😅

Stěhování národů bylo o tom, že ti lidé měli tak něco, jako motyku (hodně „něco“ jako motyku 😅), pytlík obilí, pytlík soli, a tím, tak jako zhruba, končí celý příběh. Ne, nesedli do auta, ale hezky „pěškobusem“, se vydali z tý Itálie „někde na sever“, pokud teda vůbec tušili, že existuje něco, jako světová strana, o čemž bych si dovolil silně pochybovat. Prostě jim tam, kde byli bylo blbě natolik, že se cítili, že nemají co ztratit, tak vzali to hovno, co měli a vydali se na cestu – kočovným způsobem života. Samozřejmě, že jich spousta umřela někde na cestě (jak dlouho bys šel Ty, ve svým věku, pěšky z Itálie do Švédska, ne s motykou, solí, obilím, Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic, kozlem, třemi býky, „kravínem“, etc. etc. etc., ne, jenom tak „na vejlet“?), a tak v cestě pokračovaly jejich děti, které ale taky – většinou – umřely někde po cestě, no a tak až jejich děti došly do té „země zaslíbené“. Ona i ta kolonisace, která u nás probíhala někdy mezi 11. až 14. stoletím, byla o tom, že se mužici sebrali, s podobným vybavením, jako při tom velikým stěhování národů, došli tam, kde byli vlci, medvědi, hvozdy a divoká řeka, vykáceli si mýtinku, postavili, z těch vykácených stromů, něco jako „barák“ (hodně, hodně „něco“, jako barák! 😅), pak „picli“ v lese nějakou tu veverku, nebo jednorožce (taky proto nejsou: víš co! 😜😂😂😂), pak vytahali ty pařezy, a pak tím něčím „hodně“ jako motyka nadělali rýhy do země a zaseli to obilí, co si s sebou donesli v pytlíku, a pak se modlili, hodně modlili (to hlavně, protože v hlavě měli úplný hovno, tak věřili), aby z toho obilí něco vzešlo. Proto taky měli ty různé úlevy, prakticky od všeho krom desátků, neřešilo se ani to, že si, třeba, v lese picli jelena, protože lenní pán byl rád, že tam vůbec někdo je, že to „oddivočí“, a že – tak jako výhledově – bude chodit na robotu a platit daň z hlavy, snad, tak jako výhledově.

Prostě: srovnáváš nesrovnatelné, montuješ se do něčeho, čemu vůbec nerozumíš.

Ne, nenastává. Většina lidí co se v Evropě hromadí, je z míst mimo Evropu.

K otázke „Nastává (resp. už nastala) nová doba stěhování národů v Evropě?“
1 – (V súčasnosti) tu nejde o klasické sťahovanie národov, ako poznáme zo školského dejepisu, Ale o rozšírenie centrálnej moci nad národmi bez ohľadu na ich predchádzajúcu históriu. Niečo ako novodobá „Rímska ríša“ s rozložením na všetky svetadiely.
2 – wikipédiu (a podobné stránky) robia ľudia a tí môžu niekedy (často) pracovať so zastaralým myslením a dátami.
3 – Vzhľadom na to, že Slovania boli prioritne roľníkmi ich pešia cesta z „Východu“ do Strednej Európy netrvala púhe 3–4 storočia, ale tisícročia.
Už samotná legendárna pešia cesta Praotca Čecha z oblasti východného Poľska, či Ukrajiny do Českej kotliny trvala dlhšie, než sa zdá podľa bájí národovcov 19.storočia. Keď zišiel sneh dali sa na cestu, na jar zasiali a počkali až do žní. Na jeseň opäť prešli „kus cesty“ a koncom jesene rozbili tábory na prezimovanie.

Pomerne pútavo to opisuje Jozef Pacher – Zašla sláva Slávnych Slovanov, 2019.

Upravil/a: led