Nastane podle Vás někdy doba že běžnou výbavou domácnosti

Kyborg Asimo bude znuděně doma koukat z okna. Nebude mít naplánovaný týden. Měl by uklidit. Jenže elektřina podražila o 250 000 pro­centních bodů. Musí šetřit energií, proto je v režimu standby. Kyborg Asimo by měl nakoupit. V rom paměti má uložené vestavěné úkoly z výroby – dnes by měl také nakoupit. Jenže nejsou prostředky. Za připojení k internetu se platí nehorázné sumy peněžních bodů, nemůže objednat žádné zboží. Režim nakupování je zakázán. Majitelé robota si přinesou kus krmi sami. Asimo umí diagnostikovat závady a opravovat vůz. Benzínu je i po 105ti letech stále dost. Jenže je tak drahý, že 1 km cesty autem by stálo celou výplatu. Auto hnije v garáži. Položka Task repair auto byla zrušena. Asimo se dívá na mrtvý počítač. Nikdo z domácnosti netouží po tom, aby se počítač rozběhl. Nainstalované programy jsou řízeny „Hlavou lidstva“ a smí běžet po krátkou dobu, aby lidé neztráceli čas virtuálním světem ale šli brzy spát. Musí denně pracovat 15 a více hodin. Kyborg Asimo by chtěl alespoň navařit. Rád by cítil vůni zeleniny a koření. Potraviny jsou však tak drahé, že kdyby si je domácnost chtěla pořizovat, museli by prodat Asima. Jenže toho už má každý. Asimo by rád žehlil. Jenže obyvatelům domácnosti se nevyplatí převlékat se do civilního oblečení. Oblékají na sebe pouze pracovní kombinézu. V obrovském podniku kde všichni pracují, nejsou šatny. Nejsou tam ani záchody, ani sprchy. Takže když pracovníci přijdou domů, svléknou ze sebe kombinézy a otřou se vlhkým hadříkem, shltnou pár rohlíků a jdou spát. Kyborg Asimo je určen především jako chůva a na hlídání dětí. Jenže doma žádné děti nejsou. Organizace zakazuje mít doma děti – jsou vychovávány v Relaxačních Lázních, kde je učí poslušnosti k Organizaci a učí se pracovat. Děti se neučí. Znalost čtení je zapovězeno. Zato musí umět skvěle počítat. Asimo by šel rád dělat společníka v restauraci, zahrál by i kuželky. Jenže takové podniky jako je znali kdysi už nejsou. Chodí do nich vytříbená elita světa. Ti zakázali nosit roboty do restaurací. Prý je to neosobní. Navíc by mohly odposlouchávat. Kam by kyborg Asimo mohl jít, je fotbal. Jenže nikdo z pracujících lidí nemá čas chodit na fotbal. Před vstupem do stadionu by museli vyplňovat dotazník jaký účel má jejich návštěva stadionu, jestli se tam nescházejí se svými příbuznými apod. Ženy z chudších vrstev by se rády prošly ulicí s kyborgem Asimou, jenže je to společensky nepřijatelné. Manželé chodí zásadně spolu. Muž má těžkou prací natolik vyvinuté svaly, že by člena vytříbené elity světa zmasakroval levačkou. Členky vytříbené elity světa používají kyborgy pouze na otevírání samojedu – auta. A nanejvýš k zaplacení parkovného. Kyborg Asimo by rád pokecal svou světovou hatmatilkou s mužem domu. Jenže ten když přijde domů, podívá se na Asima a zeptá se: už to zase svítí? Utřete ten prach co je na něm. A jde spát. Krásná doba, volný svět plný volných myšlenek a nápadů, svět krásné přírody, ten tu byl. Kdy? Ještě před 100 lety. Tehdy ještě lidé směli vycházet v noci ven na ulici, dali si kořalku. Tak se to povídá. Tak je Asimo v režimu standby a čeká, že přece jen elektrická energie zlevní. Když už máme tak vyspělou techniku která za nás udělá vše. Zatím se lidé stali sami stroji, sami vytahují těžká břemena do pater, chodí po lešení bez dřevěných podlah, jsou biti nadřízenými. Prostě takový je svět, třeba to bude lepší.

to jsem ráda že se toho nedožiju

myslím, že za 105 let už bude ten android i tím autem a žehličkou :D

Něco takového už se očekávalo, že bude v roce 2000. Naštěstí to tak není, a myslím, že ani za 105 let DÍKYBOHU nebude.