Naplňuje vás vaše práce?

Naplňuje mně každá mnou dobře odvedená práce. Nezáleží na tom, co právě dělám, záleží na výsledcích.

Ano. „Vyblbnu“ se dosytosti a práce má ještě k tomu smysl. Ale společensky naštěstí není moc uznávána, takže jí dělají lidi víc pro její význam a poslání než pro peníze – je mezi námi málo kariéristů.
Nicméně není to procházka růžovým sadem, ale často práce na hranici fyzických i psychických sil.

Ano! Do práce chodím rád, už jsem na jednom místě 24. rok a jestli to vydrží, tak tam budu do důchodu, i když je to těžká a zodpovědná práce v nepřetržitém provozu.

Maximálně 🙂.

Začátkem loňského roku jsem měla hroznou kliku, že jsem dostala příležitost dělat to, o čem jsem si ani vlastně nedovolila snít. Neuvěřitelně mě to bavilo, měla jsem ze sebe fajn pocit, že tématu začínám čím dál víc rozumět. Jenže práce byla jen nárazová a v létě skončila. Ale je šance, že bych mohla pokračovat v něčem hodně podobném a už dokonce samostatněji, což mě hodně láká, ale zatím nemám stoprocentně ověřeno, že o to bude zájem. A taky bude problém s časem. Ale moc doufám, že to půjde a že to ustojím – což asi znamená, že to opravdu dělat chci a že mě to tedy nějak naplňuje.
Obecně vzato ano, moje práce – teď už specializovaná – mě baví moc, i když občas přináší i docela nepříjemný pocity. A zároveň ze sebe mám občas zvláštní pocit, co jsem to za člověka, když mě zrovna tohle téma baví, ale pak to pustím z hlavy, a co – lidi mají zajisté i pofidérnější práce a pofidérnější zájmy, než je psaní článků o leteckých nehodách a jejich příčinách.
Ale nevím, jestli to dovedu dělat celý život. Každopádně zatím mi to dává všecko, co od práce chci – zájem, spoustu novejch informací, uznání, pocit, že dělám něco, co nedělá úplně každej.
Až jednou začnu mít pocit, že to vlastně k ničemu není a začnu mít pocit marnosti, zkusím něco jiného. Však život je o zkoušení… :o)