Nacházíme se ve vesmíru nebo v mozku?

Je to poněkud zvláštní otázka na první pohled, ale zrovna jsem si hledal nějaké obrázky mozkových buněk a strašně mě to připomíná „Cosmic Web“, nebo-li obrovské struktury ve vesmíru tvořené obrovským počtem galaxií. Obrázek mluví za vše. Když se na něj podíváte je tam hodně podobností, ale to samozřejmě nic nemusí znamenat. Jen je to docela zajímavé, když si pomyslím na to že možná žijeme v mozku nějaké bytosti a v našem mozku jsou další „vesmíry“, ve kterých žijí další bytosti a v jejich mozku další a další až do možného nekonečna. Co si o tom myslíte Vy? Jaký je Váš názor?

Odpovědět

Zajímavá 5 před 2378 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 4 příspěvky, nejnovější před 2377 dny

Nejlepší odpověď

Kepler

Podobnost je jistě pozoruhodná, ale tím to také končí. Ten obrázek vesmíru je uměle vytvořený na základě jiných poznatků. Jinak existují i skutečné objekty fantastických tvarů, zvláště různé prachové mlhoviny a pozůstatky po výbuchů supernov. Tak můžeme vidět kraba, motýla, oko, sloupy stvoření atd. Jiné bytosti to zase mohou vidět úplně jinak. A že ty jiné bytosti existují, tomu docela věřím. Jak řekl Carl Sagan. kdybychom byli sami, bylo by to plýtvání místem.

5 před 2378 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

anonym

že je to zajímavá myšlenka, stále se ptáme čeho většího jsme součástí, možná je odpověď tímto daná 🙂 a můžeme být klidně naprosto nicotnou součástí neuronové sítě nějakého obřího opičáka jehož vyměřený čas existence se může zdát krátký, ale pro nás a bezpočty okolních vesmírů je to prakticky nezměrná věčnost. Taková teorie je jistě zajímavá, ale dost obtížně průkazná takže o ní můžeme nanejvýš jen fantazírovat.

Jisté ale je, že abstrakce prakticky nezná mezí a účel čehokoliv se může od pohledu lišit velmi výrazně kdykoliv řádově změníme měřítko.

Upravil/a: anonym

2 před 2377 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

anonym

zajímavé také je, že nejen že clustery galaxií vypadají strukturálně stejně jako neuronová síť, ony se dokonce i rozpínají a rostou v podstatě jako roste i ten mozek. Pro černou díru a její horizont události můžeme snadno najít ekvivalent v podobě jaderná membrány, takže co pozorujeme v obřím měřítku jako bychom už znali z toho nejmenšího měřítka atomárního a subatomárního.

před 2377 dny Odpovědět Nahlásit

anonym

Celé to ale může být jen snaha vysvětlit dvě obrovské záhady až příliš jednoduchým způsobem 🙂 Víme že do subatomárního světa pronikneme budeme pronikat už jen velmi komplikovaně dokonce i urychlovač CERN je jako rýč kterým se snažíte rozmontovat švícarské hodinky ve snaze zjistit jak fungují 🙂 A to doslova, prostě do nich jen vší silou majznete a pak koukáte na tu spoušť která zbyla aniž byste z toho byli o moc moudřejší. Stejnému problému pak čelí i astrofyzici , kromě počítačových simulací a veskrze matematických teorií už nemají moc jak zjistit více …

před 2377 dny Odpovědět Nahlásit

anonym

I když je ta podobnost jistě zajímavá, je třeba zachovat si kritické myšlení a příliš tomu bez důkazů nepodléhat, protože třeba taková cyklóna vypadá podobně jako galaxie, ale rozhodně jí není 🙂 podobnost není vše.

před 2377 dny Odpovědět Nahlásit

anonym

když dáme domněnkám a zdánlivé podobnosti přednost před důkazy opět sklouzneme k tomu utvořit nějaké naivně hloupé náboženství, vlastními historkami přesvědčované, že slyší trávu růst 🙂 Tak pozor ať k tomu nesklouzneme.

před 2377 dny Odpovědět Nahlásit

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Věda