Jestli myslíš fotovoltaické panely, tak těm je jedno, jakého původu
světlo je. Světelný tok žárovky je však zlomečkem toho slunečního a
vyrobený proud taky.
Kalkulačce stačí i to umělé světlo, display z kapalných krystalů má
spotřebu v řádu milipr…
Upravil/a: Kepler
2Kdo udělil odpovědi palec? Jiří Bohumil, michalds
před 2358 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ano nabíjí. Pokud by se řešila efektivita (jako že stejně nic moc, tak kolem 10–20%, špičkové panely vyráběné jako prototypy v laboratořích snad dávají 30–40% ze slunečního svitu), musel bys znát ještě spektrální charakteristiku zdroje světla a spektrální citlivost článků – efektivitu přeměny energie pro konkrétní vlnové délky)
0 Nominace Nahlásit |
Fotovoltaickým článkům je to jedno. Neskutečná výkupní cena umožnila solárním baronům vyrábět elektřinu osvětlováním článků světlem napájených ze sítě a tu ze ziskem prodávat!!!!
0 Nominace Nahlásit |
Áno, fotovoltaické články fungujú aj na svetlo klasickej žiarovky.
Všeobecne na hociktorý zdroj svetla to ale neplatí, keďže záleží na spektre, ktoré vyžaruje svetelný zdroj a na tom, ktorú časť spektra vie premeniť na elektrickú energiu fotovoltaický článok. Napríklad niektoré výbojky vyžarujú len v úzkej časti spektra (preto kedysi pouličné osvetlenie malo nádych napríklad do žltej / oranžovej farby) a na to by niektoré fotovoltaické články nemuseli vyrobiť nič alebo len zlomok toho, čo pod slnečným svetlom, ktoré obsahuje široké spektrum vlnových dĺžok…
0 Nominace Nahlásit |
https://youtu.be/lXzntgGFQyY ZDE JSEM TO VYZKOUŠEL…..
0
před 806 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Keplere, ono jim to tak úplně jedno není… Ony ty panely maj svý frekvenční charakteristiky. Pokud se to se zdorjem nepotká, nebude to fungovat. Pokud se to potká jen z části, bude to spíše na hraně efektivity. Další věcí je, že účinnost žárovky se ve viditelném spektru pohybuje kolem 5–10%. Ostatní je prachobyčejné teplo. Ale i to by se dalo využít, to jistě…
Asi máš pravdu, ale žárovky mají spektrum velmi podobné slunečnímu. Taky jsem chvíli dělal ve výrobě fotovoltaických panelů a ty se testovaly mžikovým osvícením z výbojkového zdroje – namodralé světlo. A fungovalo to. Spíš věřím, že fotoelektrický efekt není tak efektivní při delších vlnových délkách (směrem k červenému konci spektra), ale funguje i tam.
Žárovka právě obsahuje celkem hodně toho delšího pásma a prakticky žádné krátké. Jistě, že ty články jsou celkem široké, ale potíž je v energiích, kdy právě krátké vlnové délky jsou mnohem energetičtější – dokážou vyrazit z křemíkové mřížky více elektronů. A slunce všechny ty délky obsahuje, oproti žárovce.
Dovolím si se zapojit…
Jeden foton zpravidla dokáže vyrazit jen jeden elektron. Zbytek se ztratí
teplem. (Musel by mít alespoň 2× větší energii než odpovídá energii
zakázaného pásma daného článku aby výsledkem srážky mohl být
vyražený elektron a foton o dosatečné energii k vyražení dalšího)
O efektivitě zdroje se tady nemluvilo, tak myslím není třeba tu efektivitu žárovky nějak moc vytahovat. (přestože s těma žárovkama máš pravdu)
Ano, žárovka má červenější světlo než slunce. Slunce ale září výrazně i v UV, to nám naštěstí slušně filtruje atmosféra. Ale jak sluneční svit (dopadající na zemi) tak svit žárovky jsou si silně podobné v tom že mají silně rovnoměrné a spojité spektrum – narozdíl od dalších umělých zdrojů světla. Jen to maximum mají navzájem trochu posunuté.
Vcelku se dá souhlasit. Vtip spočívá v tom, že žárovka neemituje žádné, přesněji prakticky nulové UV záření, kdežto UV záření od slunce i přes silnou ozonovou vrstvu na zem celkem solidně dopadá (jinak bychom se asi opalovat nemohli). Vcelku jde o to, že celkové spektrum ze slunce je mnohem bohatší oproti tomu ze žárovky, což ve výsledku znamená, že množství dopadajících fotonů je výrazně větší i když ve viditelném spektru bude intenzita srovnatelná se žárovkou. Potíž tedy spočívá v tom spektru, které reprezentuje prostý počet dopadajících fotonů a to je právě u žárovky výrazně nižší.
Peter K, ta barva výbojek pouličního osvětlení mělo ale docela jiný důvod. Ono se totiž přišlo na to, že např. v mlze se žluté, či oranžové světlo mnohem míň rozptyluje o molekuly vody ve vzduchu, než bílé. Proto se přešlo ze rtuťových na sodíkové výbojky. I mlhová světla na autě jsou účinnější v mlze pokud mají žlutější barvu.
Mosoji, tam je ale jeden podstatný rozdíl: Světelný zdroj… On je totiž rozdíl v žárovce a výbojce, i LED… Není světlo jako světlo… Všimni si třeba barvy světla. Už to samo o sobě hovoří za své… Žárovkou by to opravdu efektivní nebylo.