Jedu na Slovensko, ale do Slovinska. I když moje neteř si nenechá vzít,
že jede do Slovenska.
Na Ukrajinu ale podle mě klidně i do Ukrajiny. Na Moravu… do Čech…
Je to jen zvykové pravidlo, nebo je v tom, jestli na nebo do, nějaká logika?
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? annas, iceT, Edison, EKSOT123 před 2186 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Na stejnou otázku je několik odpovědí v archivu.
https://www.odpovedi.cz/search?q=p%C5%99edlo%C5%BEka%20na%2Fdo
Např.
„Proč když se chystáte navštívit Slovensko, tak říkáte "jedu NA Slovensko“, ale když Slovinsko, tak „jedu DO Slovinska“?"
"Není to jednoznačné. Jednoduché pravidlo, kdy užít předložky v(e)/do a kdy předložky na, dát nelze. Lze však popsat jisté tendence., využít cit, zvyklosti …
Viz odkaz, ale je opět obecný
Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska vs. na Ukrajinu; v Bulharsku vs. na Ukrajině
Volba předložky je v těchto případech ustálená, daná tradicí: na Moravu, na Slovensko, na Ukrajinu, do Slezska, do Portugalska; do Evropy, do Ameriky., Do Slovinska … Převažují předložky v(e)/do.
Historie.
Na – jde o jednu z původních předložek s hlavním významem
„směřování na povrch, na vyvýšené místo nebo na povrchu, na
vyvýšeném místě nebo na místa ležící kolem řeky“. . Při delším
pobytu v Praze snadno narazíte na oblíbené spojení, že se nějaká
událost stala na Praze 4, nebo na Smíchově či na Národní třídě.
Uvedená definice selhává, protože o žádném vyvýšeném místě nemůže
být řeč.
Při umístění děje uvnitř nebo při jeho směřování dovnitř uvádí SSJČ předložku v (a do),
Rozlišujeme také pobyt na Slovensku či na Moravě, ale obvykle pobýváme v Čechách. To jsou vžitá spojení, která se běžně užívají a ve kterých se o pozornost přetahuje předložka na s předložkou v, resp. do.
Nevyjasněného vztahu těchto dvou předložek si můžeme všimnout i u spojení v zimě, v létě, ale na jaře a na podzim.
Výskyt předložky na nám dává jisté oprávnění k tvrzení, že předložka na v současné době má nejen vyšší frekvenci proti dřívějšku, a to v akuzativu i v lokále, ale především se vyskytuje v řadě typů případů, v nichž se užívalo předložek jiných, konkuruje zvláště předložce v, ale i do, u, o, k, pro i spojením bezpředložkovým.
--
Nebo na Vsetín nebo do Vsetína – je v tom rozdíl atd.
https://www.odpovedi.cz/otazky/je-spravne-na-vsetin-nebo-do-vsetina
V současné češtině konkurují předložky" do" a „na“ ve směru a cíli jízdy.
Oba tvary „na Vsetín či do Vsetína“ jsou správné. Záleží na tom, zda jedete přímo do Vsetína, nebo směrem na Vsetín.
Předložka na + 4. pád vyjadřuje směr pohybu, předložka do + 2. p. pak cíl pohybu.
Ale oblastně se tento významový rozdíl nerozlišuje. Předložka „na“
se užívá ve významu „do“. Význam je možné poznat z kontextu –
jedeme na Vsetín = jedeme (až) do Vsetína, anebo jedeme směrem na
Vsetín.
–
Spojení stěžovat si „na město Vsetín“ je zcela něco jiného, než jen
tvar " na Vsetín". Navíc to není jednoznačné ,zda „Vsetín“ je
v 1. nebo 4. p.
Název města (Vsetín) může být užitý v 1. p., je to tzv. nominativ jmenovací – o městě Vsetín, s městem Vsetín – ale může se i „Vsetín“ skloňovat – o městě Vsetíně, s městem Vsetínem. Záleží na stylu, kdy se spojení užívá.
„Proč se říká v Německu, v Ugandě, v Brazílii, ale – na Moravě, na Slovensku, na Ukrajině?“
https://www.odpovedi.cz/otazky/proc-se-rika-v-nemecku-v-ugande-v-brazilii-a
Upravil/a: annas
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Drap Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4621 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1315 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |