Myslíte, že přistání člověka na Marsu bude významnější událost než přistání na Měsíci?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Tehdy byl skutečně hnacím motorem souboj dvou velmocí, které prostě usilovaly o to se před světem předvést. Dnešní politická situace je velmi odlišná, žádné dvě srovnatelné velmoci navzájem se ohrožující a vyhrožující si zničením neexistují. KLDR není velmoc ale spratek, Čína není velmoc ale ekonomický parazit, Rusko .. škoda slov. Tehdy to pro obě bylo otázkou nejen hrdosti ale i vize budoucí vlastní prosperity a ponížení konkurenta. A tak do toho dávali takové prostředky, které by dnes rozhodně neměl vesmírný program šanci získat. Dnes vesmírný program jede už ve velmi úsporném ekonomickém režimu a ohlíží se na všechny náklady, ne jako v šedesátkách, kdy na tom prakticky nezáleželo a šlo jen o ten rychlý výsledek.

Protože cesta na Mars se ponese v duchu zvažování „co je ekonomičtější“, „co bude mít výhodnější poměr věděcký přínos/čas/náklady“ bude to samozřejmě lidskou misi na Mars velmi výrazně brzdit, ta totiž bude všechno možné jenom ne efektivní. Bude to enormní plýtvání a ještě větší riziko pro vesmírný program v případě neúspěchu. Když vám na Marsu zdechne rover je to smutné, ale za pár let tam pošlete nový a lepší a nic hrozného se neděje. Když tam přijdou o život všichni členové pracně zbudované kolonie, bude to rozhodně větší malér a věděcký přínos je při tom v obou případech téměř stejný (zvlášť když uvážíme že autonomní rovery jsou stále chytřejší a výkonnější a můžeme jich tam klidně posílat stále víc a víc a by plnili stále rozmanitější věděcké mise – rozhodně je to jednoduší než posílat na Mars nesrovnatelně větší kolos udržující životní prostředí pro celou posádku)

Sám moc nevěřim že bych lidskou kolonii na Marsu za svého života mohl zažít. Možná právě proto je v plánu budování základny na měsíci, aby tím dnešní generace nebyly až tolik deprimované a nezanevřeli na vesmírný program.

Upravil/a: anonym

Domnívám se, že první meziplanetární let s lidskou posádkou (pokud k němu dojde) bude přelomovou událostí, která do určité míry zastíní přistání člověka na Měsíci. Ne proto, že by to byla událost méně důležitá, ale protože na světě už to tak chodí. S vynálezem spalovacího motoru na benzín a naftu se změnil i pohled na parní stroj, který byl rovněž ve své době úžasnou věcí. Ale při vší úctě k němu, je tam to slovíčko BYL. Takto bychom mohli postupovat do minulosti, až bychom se dostali k pěstnímu klínu.
Nemyslím si ale, že se my dva této události dožijeme. Možná naši potomci, tedy jestli všechno dobře dopadne zde na Zemi.

Upravil/a: orwell

Nemyslím. Je nutno na tyto události pohlížet v kontextu doby. Přistání kdekoli je „jen“ další krok, přičemž není významějšího, nebo méně významného. Je to prostě cesta, na které jsou jisté kroky, bez kterých bychom se dál nepohnuli, byť jsou dle mého soudu prakticky nevyhnutelné. Rozuměj… kdyby se to nestalo tehdy, talo by se to jindy. Kdyby se to neudálo tak, jak se to událo, událo by se to jinak. Ale prostě by k tomu tak jako tak došlo.

Na jedné straně je vzdálenost. Ta je od Měsíce 384 400 km a od Marsu bývá v nejbližším bodě skoro 60 000 000 km. Ale ten nejbližší bod trvá jen chvilku a Země se zas od Marsu rychle vzdaluje. Takže kosmonauti by museli podniknout ještě delší cestu, nebo by spíš museli vydržet pryč přes dva roky, než se obě planety zase přiblíží. Teď možná píšu úplné blbosti, páč jsem o tom nikdy nečetl. Takže z technického hlediska je Mars o dost větší podnik. Ale pro laika bude asi vždycky tím prvním velkým krokem přistání na Měsíci. Že se tenkrát Amíkům podařilo Rusy předběhnout je opravdu hodně dobře. Ale ve hře byl ještě další hráč, totiž africká Zambie! Na netu ten článek asi není, mám ofocený článek z nějakého časáku, ale sem obrázek nejde vložit. Ale našel jsem to v angličtině: https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Edward_Maku­ka_Nkoloso
Snad nejhlavnější příčinou selhání projektu bylo otěhotnění astronauta Mathy Mwambwy.

Upravil/a: EKSOT123

TOHLE zjistíme, jakmile na těchto tělesech jako lidstvo KONEČNĚ přistaneme a to HNED, až to dokážeme! (;

(Rada zní NEVĚŘIT ničemu, okolo čehož se ROJÍ POCHYBNOSTI! Existenci pochybností nemožno kamuflovat dokonce ani existencí konsteorií. Totiž nelze plést zřejmé nejasnosti s konspirací stejně tak, jako nelze mírumilovného označit za „vítače“, milovníka přírody za „sluníčkáře“ and pure love and truth za „pražskou kavárnu“. (;)

Především to jsou tzv.milníky v dobývání vesmíru. Začalo to vysláním člověka na oběžnou dráhu kolem Země, člověkem na měsíci, přistáním na Marsu a dalším milníkem bude podle mě vynález nějakého neobvykle rychlého vesmírného pohonu z jasných důvodů: Vzdálenosti ve vesmíru jsou tak obrovské, že dříve bychom na koloběžce objeli zeměkouli, než současnými rychlostmi a možnostmi přistát na další planetě, či dalším Měsíci.