Myslíte, že by člověk měl reagovat se svým „osudem“ na tragickou událost v rodině či u blízkých?

Někdy jsou v našem životě události, které jsou klíčové, rozhodující. A nemusí to být jen negativní. Uvidíš, jak lékař někoho zachrání, tak se bude chtít stát lékařem. Uvidíš nadšení mistrů světa a budeš se chtít stát sportovcem. Poslechneš si vyprávění cestovatele o nějaké zemi a budeš chtít být také cestovatelem.

Je spousta příkladů a osobností, kteří si zvolili své povolání na základě nějakého silného prožitku. Nemělo by to ale být jediné kritérium. Pokud na to má, ať se stane lékařem, pokud ne, ať je saniťákem nebo záchranářem. A pokud nemá ani na jedno, ať se stane tím, v čem je nejlepší.

Co se má stát, to se stane. Zdánlivě svá rozhodnutí jsou jen cestou k naplnění toho, co jsem řekl. Podrobněji jsem to popsal jinde.

Určitě. Kdyby nám hrom a blesk vzal dům, určitě se stanu lovcem bouří, na to dám krk.

Každá práca je dobrá, ak sa v nej človek vidí, bez ohľadu na reči iných.
Veľakrát sa stanú prípady, keď
Napríklad, ja som pôvodne chcela robiť niečo úplne iné, ale napriek tomu v mnou nechcenej práci, ktorá bola ako východisko v núdzi (kedysi nemať zamestnanie bolo trestné), našla zmysel a vydržala v nej viac, než polstoročie.

Ak chcete robiť svoju prácu dobre, lepšie, najlepšie, musí mať tá práca pre vás zmysel. Tak ako lekár vo vašej otázke

Upravil/a: led