Každá osoba se sama může rozhodnout, jestli se bude chovat kladně, nebo záporně. Život je neustálý boj spočívající v rozhodování, jestli se v dané situaci zachovat kladně, nebo záporně.
Každé rozhodnutí má svoje následky, i kdyby bylo sebevíc nicotné.
A nikdo nemůže být vyloučen ze kterékoliv komunity, pokud sám dobrovolně dodržuje její pravidla.
Mám pravdu podle vás, nebo jen z části, či říkám naprosté hlouposti?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 1716 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Neměli jste na OA filosofii či psychologii?
Člověk se rodí jako „tabula rasa“, tj. čistá nepopsaná deska, na niž se zapisují poznatky a zkušenosti. Člověk nemá ve své duši nic, vše přejímá zvenčí a pak poznává rozumem.
Samozřejmě kromě toho je ovlivňován i dědičností.
I když je toto tvrzení překonané, stále se s nm počítá v pedagogice a psychologii – druhy inteligence.
Platí, že člověka ovlivňuje dědičnost a prostředí, ve kterém žije nejen v rodině, ale i jinde.. Takže na základě zkušenosti člověk poznává, co je dobré a co je špatné. I když je to individuální – . jak má kdo nastavené morální hodnoty.
Zlo je protikladem dobra, je to vlastně druh negace. Jenže bohužel často se stává, že zlo lidi spojuje.
Dá se říct, že člověk je dobrý, pokud žije v souladu se zákony svět, tedy , dané společnosti. Pokud je nedodržuje a ignoruje je, stává se zlým.
„I přes to, jaké hrůzy se kolem nás dějí, věřím, že toho dobra je víc, protože dobro je potichu. Zlo je hlasité.“ — Květa Fialová
Rokio, psala jsem jsem vám, abyste se díval na své otázky. Pravidelně je opakujete. Vymyslete něco nového.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Každý má nějaké sklony/předpoklady. A pak každého nějakým způsobem formuje vlastně každá událost kterou prožije. Každé setkání nechá nějakou stopu. Ale klidně se může stát že prakticky shodná událost může ducha jednoho člověka posílit a to samé u druhého může jeho ducha „zabít“
0 Nominace Nahlásit |
To jsou bláboly ty odpovědi od hapiky a dochy. Vždy jde o individuální rozhodnutí, kde se berou v potaz morální hodnoty toho člověka, výchova, nálada atd… Nic jako zlo a dobro stejně neexistuje, protože zlo a dobro určuje úhel pohledu.
Příklad: Křesťané vnímají muslimy jako zlo, zabijáky, sebevrahy atd… a sebe vnímají jako dobro. Jenže Muslimové si to samé mohou myslet o křesťanech a sami sebe vnímají jako dobro a křesťany jako zlo
0 Nominace Nahlásit |
Vše je v genech. Někteří mají sílu odolávat zlu, někteří ne. Oproti těm, co mají v genech minimum zla.
0 Nominace Nahlásit |
Myslím si, že částečně máte pravdu, ale vše je ale ovlivněno i geny, prostředím, kde člověk vyrůstá a kde se pohybuje, výchovou atd. Z části je to i rozhodnutí, četl jsem kdysi „Na východ od ráje“ od Johna Steinbecka, už je to moc dávno, ale v paměti mi utkvěl výraz Timshell (už tedy nevím, či správně), ale překlad byl „Ty můžeš“. Také může být člověk někdy ke konání zla donucen
0 Nominace Nahlásit |
Nemyslím, je to nesmysl. Na vývoj a budoucí chování jedince působí spousta vlivů. Genetika, výchova , prostředí a mnoho dalšího.
0 Nominace Nahlásit |
Reezo: Žádné náboženství kromě islámu neřeší ostatní náboženství a bezvěrce: Korán je ze 3/4 návod, jak zacházet s bezvěrci, a věř mi, že ne pěkně. Každé jiné náboženství si však hledí svých věřících. Pak si udělej obrázek o dobru a zlu. To není jen úhel pohledu, ale fakta na papíře.
Kromě křesťanství od jeho vzniku až do nedávna (to bylo válek,
pronásledování, nevdělanost, mordy, úplatky, tribunál..inkizice,
prolhanost, korupce, zvrhlosti a opakuji války, války války, např.
Křížové) … A čísla mluví za vše – největší počet mrtvých,
válek atd. způsobilo křesťanství – přesněji církev, křesťanský
fanatismus a nevzdělanost. Ani Judaismus nebylo nejsvatější než všichni
začali Židy utlačovat.
(Islám v žádném případě není 3/4 návod, jak zacházet
s bezvěrci).
Zajímavé, že jediná útočná náboženství jsou/byla ta Abrahámovská (totiž Judaismus, Křesťanství a Islám). Ve starověku ani pak se v jiných náboženstvích nevedly války ani takové inkvizice jako v těchle.Některá možná měla i lidské oběti (povětšinou dobrovolná – z vlastních řad), ale nebyla to jatka a války „ve jménu toho a toho Boha.“
Za zlo a za války vždy můžou lidi a ne náboženství… to je jen něco, na co se to svede (kvůli území, fanatismu, bohatství, samotné touze po válce, slávě atd atd.).
Upravuji a doplňuji, že to nejsou přímo „útočná náboženství,“ ale jde o (některé) ty lidi, kteří ty náboženství zneužívají. Náboženství a víra samotná za nic nemohou. Zneužít se dá leccos a u těchto náboženství je to lákavé, neboť jsou tak rozšířené, tak organisované (propracované) a navíc církve byly manipulativní a zkažené. A církev není náboženství samo o sobě.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2622 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |