Myslíte si, že nemocní lidé na sobě nosí velké břímě?

Mluvím o břemenu spočívající v tom, že nemohoucí (lidé, kteří nemohou pracovat), musí celoživotně žít s pocitem, že jsou jen přítěž pro společnost a jsou bezcenní. Dále se nemohou seberealizovat, ale jsou závislí na pracujících lidech. Takoví lidé se nemohou osamostatnit a musí se přizpůsobovat.

Pokud se jedná o chorobomyslné lidí, tak ti ještě navíc musí žít s vědomím, že jsou „zabezpečenou“ hrozbou pro sebe i jiné, a proto musí brát léky, jinak by se stali skutečnou hrozbou. Jinými slovy žijí s vědomím, že se léčí pro bezpečnost druhých lidí a samozřejmě i pro svoji bezpečnost. Také do konce života nesmějí vykonávat některé povolání, většina z nich nesmí nosit zbraň a řada nesmí řídit automobil, protože jim to lékař zakázal, a to z důvodu prevence kvůli několika málo procentům chorých jedinců z celku, kteří jsou nebezpeční, přičemž většina bláznů taková není.

Co se týče lidí omezených na způsobilosti k právním úkonům, tak ti nemůžou dělat skoro nic kromě obstarávání si běžných záležitostí každodenního života. Podle způsobilosti k právům nemohou například hospodařit s větším majetkem, či svobodně si vybrat lékaře a léčit se podle osobních preferencí. Musí prostě žít s pocitem, že nemají taková práva jako zdravá populace.

Jedná se však pouze o můj názor, za kterým si nevývratně nestojím. Možná mám utkvělou představu a pletu se tak, a a proto vás žádám o váš názor na tuto problematiku.