Avatar uživatele
Rokio

Myslíte si, že člověk by se měl se zdravotním znevýhodněním jen smířit?

můj názor:

Když se člověk s něčím JEN SMÍŘÍ, tak to podle mě znamená, že se s tím naučí žít, ale dle mého názoru by měl se člověk se svojí nemocí nejen smířit, ale ji také překonat a alespoň se vyrovnat běžným lidem bez této nemoci.

příklad:

Pokud někdo při studiu vážně duševně onemocní tak, že mu to zabrání studovat, tak by se neměl snažit jen o stabilizaci svého zdravotního stavu za pomoci lékaře, ale také o docílení stavu, který byl před touto nemocí, tedy ne jen se smířit s danou diagnózou.

A jaký je váš názor na tuto problematiku?

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 2653 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kepler

Jsou zdravotní handicapy, které se dají řešit a řešit by se měly, a pak takové, které se řešit nedají a člověk se jim musí přizpůsobit. Pak je na postiženém, jak se k tomu postaví. Dá se najít smysluplná práce dokonce i v tak těžkém postižení, jaké má Stephen Hawking. Pokud funguje mozek, nic není ztraceno.

Upravil/a: quentos

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Kelt

Ano, existuje mnoho případů lidí, kteří to nevzdali. Helena Kellerová byla slepá a možná že ještě hluchá stala se spisovatelkou. Jiní bez končetin jsou úspěšní sportovci. Pokud dokážeš položit správnou otázku, najdeš i řešení.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
zjentek

Můj názor na tuto problematiku je trošičku složitější.

Příklad:

U doktora jsem nikdy nebyl, mám občanku a nikdo, NIKDO se mně vyrovnat nechce ;)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
yuko

Kazde onemcneni je jine, kazde postizeni jine, zalezi take v jakem veku k postizeni dojde a jasne je, ze ne vzdy se podari dosahnout stavu, jaky byl pred nemoci. Ale vetsinou se lide s danym stavem smiri a maji vetsi chut do zivota nez zdravi lide a mnohokrat dosahnou takovych uspechu, jakych by bez toho postizeni nedosahli a svuj zivote ziji lepe nez mnozi zdravi lide. Kazdy clovek je jiny. Ale myslim si, ze vetsina z nas ma chut zit a me se smirit s tim, ze nemoc nebo postizeni bude naporad. To je ta vira…

Upravil/a: yuko

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
synapse

já osobně preferuji racionální přístup, být si vědom svých limitů a nesnažit se je za každou cenu bezhlavě překonávat, když to nejde. Je hloupost dát si nějaký nereálný cíl a pak se hroutit z toho, že ho nikdy nedosáhnu. To, že se najde nějaký výjimečný člověk, který i přes své znevýhodnění dokáže něco nadprůměrného (co by nedokázal ani zdravý obyčejný člověk),může být pro psychiku člověka oslabeného nemocí / postižením bez potřebného reálného nadhledu devastující. Jediné „správné“ rozhřešení k této problematice může dát akorát tak člověk, který zná úplně všechny možné situace a druhy postižení a typy osobností lidí, což je nereálné 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Danina65

Já nevím, jestli smířit.Jedno vím jistě, nesmí se tomu poddat.V tu chvíli má nemoc navrch a člověka dostane.Jen já vím, jak mi je doopravdy a svět chce být klamán.Ty blízké vážný zdravotní stav tíží, jsou i takoví, co ti to přejí, a hlavně x lidem je to docela jedno.Pokud bys věděl, jak se dosahuje stavu který byl před nemocí, dej mi prosím vědět.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek