Půjde o křivé obvinění? Policii bych řekl pravdu o tom, co udělala. Nevymýšlel bych si. Jde ale o to, že by nešlo ani o přestupek, ale daný člověk se dopustil krajně nemorálního jednání nebo mě vážně poškodil.
Zajímavá 0 před 747 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Platí zásada nullum crimen sine lege.
Objektem trestního práva hmotného je skutek. Skutek buďto je subsumovatelný pod příslušnou dikci tr.ustanovení, nebo není subsumovatelný pod příslušnou dikci tr.ustanovení.
Jestliže není, nejde o trestný čin, a jestliže nejde o trestný čin, nemůže být objektem trestního práva hmotného, a jestliže není objektem trestního práva hmotného, nemůže se jím zabývat trestní právo processní, tedy, ani OČTŘ.
Jestliže je, neznamená to a priori, že byl spáchán trestný čin, a už vůbec ne, že se podaří ustanovit jeho pachatele. Skutek se začne prověřovat – protože vykazuje znaky trestného činu. Pokud z prověřování vyplyne, že skutek opravdu naplnil i materiální stránku trestného činu, při respektování zásady subsidiarity trestní represe etc. etc., a jestliže je dáno důvodné podezření, že jej spáchala určitá osoba, zahájí se proti té osobě trestní stíhání usnesením.
Pak se vyšetřuje. Jestliže z výsledků vyšetřování vyplývá, že skutek má, v pro čince nejnepříznivější možné variantě, všecky podstatné zákonné znaky, a jestliže vyplývá, že jej skutečně spáchal činec, který je obviněn (typová míra pravděpodobnosti), státní zástupce podá obžalobu.
Soud provede dokazování formalisovaným pořadem dokazování: vyslechne čince, poškozeného, svědky, přečte listinné důkazy atp. Na základě toho pak vynese rozsudek, kterým, buďto, uzná čince vinného a uloží mu sankci, nebo ho obžaloby zprostí – protože se skutek nestal, protože skutek není tr.činem, protože spáchání skutku nebylo činci prokázáno etc. etc.
Pak se mohou strany odvolat. A až, když je rozhodnuto o všech odvoláních, a to nikoli kassačním způsobem, tak až potom je činec vinen spácháním trestného činu.
Jestliže skutek nevykazuje ani znaky přestupku, pak nemůže vykazovat ani znaky trestného činu, a pak není žádný sensus v tom podávat tr.oznámení.
O křivé obvinění jít nemůže, i kdybys takové oznámení podal. O křivé obvinění by šlo, uvedl-li bys úmyslně nepravdivé SKUTKOVÉ skutečnosti, protože předmětem tr.práva je skutek. Pokud Tvůj skutkový popis bude pravdivý, policejní orgán ho uloží ad acta, Tebe, budeš-li si to přát, jako oznamovatele o tom vyrozumí, a tím je věc vyřízena.
0 Nominace Nahlásit |
To by bolo trestných oznamení aj na najvyššie miesta, ak by to mohlo byť
právne ošetrené. Príklad:
Veď koľko ľudí prišlo o prácu, či o iné živobytie len na základe
rôznych nariadení EU. (na vládu a Císaře pána aj iné Veličenstvá, si
netrúfam… Pritom neboli to trestné činy, dokoncva ani len priestupky (aj
keď podozrenie z obohacovania na úkor iných, by tam mohlo byť), ale ich
rozhodnutia vážne poškodili miliónom obyvateľov EU.
Upravil/a: led
0 Nominace Nahlásit |
Ano, můžeš. Ale když víš, že se daná osoba nedopustila ničeho protiprávního, proč bys to dělal?
0
před 747 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Napíše se číslo jednací – příjem oznámení. Vyplní kniha
fonogramů a hlášení.
Policie šetřením zjistí, že o nic nejde a zůstane to na čísle
jednacím.
0
před 747 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Podať trestné oznámenie môžete, ale pokiaľ k tomu nie je príslušný paragraf, môže sa to riešiť len ako priestupok.
led: Mezi soudně trestným činem a správním deliktem není žádný jiný rozdíl, než že o trestném činu zákonodárce rozhodl, že bude trestným činem, a že ho bude projednávat senát trestního soudu, a o správním deliktu rozhodl, že je správním deliktem, a že ho bude projednávat specialisovaný senát krajského soudu ve správním soudnictví (hovoříme o soudní instanci, ústavní a mezinárodní právo správní instance nezajímá).
Poněvadž obvinění ze správního deliktu je trestním obviněním subsumovatelným pod materii dikce ustanovení čl.6 odst.1 Úmluvy o ochraně základních práv a lidských svobod. Zároveň žádný správní orgán, jako orgán exekutivní, nesplňuje podmínky „nezávislého tribunálu“, jak jsou vymezeny ustálenou judikaturou ESLP (Le Compte, Van Leuven a De Meyere proti Belgii, 1981, Campbell a Fell proti Spojenému Království, 1984).
Protože přestupek je trestním obviněním ve smyslu ustanovení čl.6 odst.1 Úmluvy (viz Lauko proti Slovensku, 1998), i obvinění z přestupku se dotýká zásada nullum crimen sine lege. Tedy, pokud skutek není subsumovatelný pod příslušnou dikci trestního ustanovení přestupku, jde buďto o civilní delikt, nebo o tzv. jiné jednání (praeter legem), které právo nezajímá.
Právo není všespasné, lidé od něj očekávají obecně víc, než jim může nabídnout. Představuje jakési ultima ratio, což spousta lidí poněkud nechápe. 🙂