Avatar uživatele
Rokio

Můžu podat trestní oznámení i na osobu, která nespáchá ani přestupek, ale svým jednáním mě vážně poškodila?

Půjde o křivé obvinění? Policii bych řekl pravdu o tom, co udělala. Nevymýšlel bych si. Jde ale o to, že by nešlo ani o přestupek, ale daný člověk se dopustil krajně nemorálního jednání nebo mě vážně poškodil.

Zajímavá 0 před 747 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
Filip84

Platí zásada nullum crimen sine lege.

Objektem trestního práva hmotného je skutek. Skutek buďto je subsumovatelný pod příslušnou dikci tr.ustanovení, nebo není subsumovatelný pod příslušnou dikci tr.ustanovení.

Jestliže není, nejde o trestný čin, a jestliže nejde o trestný čin, nemůže být objektem trestního práva hmotného, a jestliže není objektem trestního práva hmotného, nemůže se jím zabývat trestní právo processní, tedy, ani OČTŘ.

Jestliže je, neznamená to a priori, že byl spáchán trestný čin, a už vůbec ne, že se podaří ustanovit jeho pachatele. Skutek se začne prověřovat – protože vykazuje znaky trestného činu. Pokud z prověřování vyplyne, že skutek opravdu naplnil i materiální stránku trestného činu, při respektování zásady subsidiarity trestní represe etc. etc., a jestliže je dáno důvodné podezření, že jej spáchala určitá osoba, zahájí se proti té osobě trestní stíhání usnesením.

Pak se vyšetřuje. Jestliže z výsledků vyšetřování vyplývá, že skutek má, v pro čince nejnepříznivější možné variantě, všecky podstatné zákonné znaky, a jestliže vyplývá, že jej skutečně spáchal činec, který je obviněn (typová míra pravděpodobnosti), státní zástupce podá obžalobu.

Soud provede dokazování formalisovaným pořadem dokazování: vyslechne čince, poškozeného, svědky, přečte listinné důkazy atp. Na základě toho pak vynese rozsudek, kterým, buďto, uzná čince vinného a uloží mu sankci, nebo ho obžaloby zprostí – protože se skutek nestal, protože skutek není tr.činem, protože spáchání skutku nebylo činci prokázáno etc. etc.

Pak se mohou strany odvolat. A až, když je rozhodnuto o všech odvoláních, a to nikoli kassačním způsobem, tak až potom je činec vinen spácháním trestného činu.

Jestliže skutek nevykazuje ani znaky přestupku, pak nemůže vykazovat ani znaky trestného činu, a pak není žádný sensus v tom podávat tr.oznámení.

O křivé obvinění jít nemůže, i kdybys takové oznámení podal. O křivé obvinění by šlo, uvedl-li bys úmyslně nepravdivé SKUTKOVÉ skutečnosti, protože předmětem tr.práva je skutek. Pokud Tvůj skutkový popis bude pravdivý, policejní orgán ho uloží ad acta, Tebe, budeš-li si to přát, jako oznamovatele o tom vyrozumí, a tím je věc vyřízena.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
led

To by bolo trestných oznamení aj na najvyššie miesta, ak by to mohlo byť právne ošetrené. Príklad:
Veď koľko ľudí prišlo o prácu, či o iné živobytie len na základe rôznych nariadení EU. (na vládu a Císaře pána aj iné Veličenstvá, si netrúfam… Pritom neboli to trestné činy, dokoncva ani len priestupky (aj keď podozrenie z obohacovania na úkor iných, by tam mohlo byť), ale ich rozhodnutia vážne poškodili miliónom obyvateľov EU.

Upravil/a: led

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
aevul

Ano, můžeš. Ale když víš, že se daná osoba nedopustila ničeho protiprávního, proč bys to dělal?

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Mravenec

Napíše se číslo jednací – příjem oznámení. Vyplní kniha fonogramů a hlášení.
Policie šetřením zjistí, že o nic nejde a zůstane to na čísle jednacím.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Drap

Trestní oznámení můžeš podat na koho chceš a za co chceš.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
led

Podať trestné oznámenie môžete, ale pokiaľ k tomu nie je príslušný paragraf, môže sa to riešiť len ako priestupok.

Avatar uživatele
Filip84

led: Mezi soudně trestným činem a správním deliktem není žádný jiný rozdíl, než že o trestném činu zákonodárce rozhodl, že bude trestným činem, a že ho bude projednávat senát trestního soudu, a o správním deliktu rozhodl, že je správním deliktem, a že ho bude projednávat specialisovaný senát krajského soudu ve správním soudnictví (hovoříme o soudní instanci, ústavní a mezinárodní právo správní instance nezajímá).

Poněvadž obvinění ze správního deliktu je trestním obviněním subsumovatelným pod materii dikce ustanovení čl.6 odst.1 Úmluvy o ochraně základních práv a lidských svobod. Zároveň žádný správní orgán, jako orgán exekutivní, nesplňuje podmínky „nezávislého tribunálu“, jak jsou vymezeny ustálenou judikaturou ESLP (Le Compte, Van Leuven a De Meyere proti Belgii, 1981, Campbell a Fell proti Spojenému Království, 1984).

Protože přestupek je trestním obviněním ve smyslu ustanovení čl.6 odst.1 Úmluvy (viz Lauko proti Slovensku, 1998), i obvinění z přestupku se dotýká zásada nullum crimen sine lege. Tedy, pokud skutek není subsumovatelný pod příslušnou dikci trestního ustanovení přestupku, jde buďto o civilní delikt, nebo o tzv. jiné jednání (praeter legem), které právo nezajímá.

Právo není všespasné, lidé od něj očekávají obecně víc, než jim může nabídnout. Představuje jakési ultima ratio, což spousta lidí poněkud nechápe. 🙂

Avatar uživatele
Mravenec

Nelze řešit jako přestupek, pokud jednání přestupkem není.

Nový příspěvek