Dobrý den,
Pracuji ve firmě účtují mzdy, nyní jsem na RD a závod pro který jsem mzdy
zpracovala se zrušil. Ve smlouvě mám jen mzdová účetní a zaměstnavatele,
který zůstává, nikde nemám uvedeny závod, který zaniká. Můžou mě
během RD propustit. Děkuji za odpověď
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Filip84 před 864 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
No, tak na to je odpověď jednoduchá:
Podle ustanovení § 50 odst.2 zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů výslovně stanovených v § 52.
Podle ustanovení § 52 lit.a) zák.práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část.
Podle ustanovení § 53 odst.1 lit.d) zák.práce zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou,
Podle ustanovení § 54 lit.a) věty prvé před středníkem zák.práce zákaz výpovědi podle § 53 se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci pro organisační změny uvedené v § 52 písm. a) a b).
Takže, ano, může, a z logiky věci: musí. Je to to samé, jako by osoba zemřela. Mrtvý nemá právní subjektivitu, ergo, zaniklý zaměstnavatel Tě, poněkud, nemůže zaměstnávat. Náleží Ti však odstupné.
Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262
Upravil/a: Filip84
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Kolecko1 Nahlásit |
Moc děkuji za objasnění a tvůj čas. Jsem ráda, že mi jako laikovi v těch těchto zákonech si potvrdil to co jsem si myslela.
Ano, a ještě jedna věc:
Zaměstnavatel Ti může dát tzv. výpověď pro nadbytečnost, nicméně:
(§ 52 lit.c) zák.práce)
Ono k tomu je hromada judikatury: obecně vzato, v případě tzv. výpovědi pro nadbytečnost, má vždycky smysl se obrátit na advokáta, protože prakticky nemáš co ztratit, jenom získat. Jsou třeba judikované případy, že zaměstnavatel, sice, zrušil pracovní místo „prodavače specialisty“, ale za měsíc „vytvořil nové pracovní místo“ „prodavače“. Takovou výpověď mu soud shodí jako účelovou.
Když má více těch „podfirem“, pro které děláš účetnictví, tak asi stěží prokáže, že Tě někde „neupíchne“, jo, on to, v podstatě, v případě sporu musí prokázat, nejenom tvrdit.
Opravdu není za co. Pokud je zadavatel otázky kooperativní (což zde není úplně pravidlem), ujasní se dotaz najisto, aby nebyly žádné důvodné pochybnosti, není problém odpovědět!:-)
P. S. Jinak: „děkuje“ se palcem + nominací odpovědi, já mám za palec bod, a za nominaci 5 bodů. 🙂
Děkuji za rychlou odpověď. Spíš si nejsem jistá tím, že nikde ve smlouvě nemám tu lokalitu uvedenou. Pouze mzdová účetní, takže nevím zda výše uvedené se dá pro to použít, když by mě pak mohli převést na jinou lokalitu.
Nemáš za co, spíš je to souhra mezi položením otázky, a že tu jsem a mám na to, zrovna čas. 🙂
Abychom si rozuměli: právo je kogentní a malicherné. Je to jeho vlastnost, proto nemá cenu se nad ní trápit, nebo o ní vést diskurs, a proto se, případně, nediv, že se budu ptát, laicky, až nejapně podrobně. Musím, jo, jinak se závěru nedobereme:
„závod pro který jsem mzdy zpracovala se zrušil.“
Já jsem to pochopil tak, že zaměstnavatel se zrušuje. Takže je to tak, že se zaměstnavatel (osoba, Ič, etc.) nezrušuje, ale zrušuje se jeho zákazník? Neorientuju se v tom zcela.
Zaměstnavatel, kterého mám uvedeného ve smlouvě se neruší. Ani mzdová uctarna. Ruší se pouze zákazník pro, kterého já jsem zrovna uctovala. :)
Jo takhle! Tak to je ale něco úplně jiného, to je, jako když do krámu přestane chodit „baba s křivýma nohama“ (1 z 350), úplně stejný princip.
Pak, samozřejmě, nesmí dát výpověď, protože to, jak si zaměstnavatel obstará zakázky, odběratele, dodavatele, to je jeho obchodní risiko, za které on nese odpovědnost.
Nicméně, i tak platí, že i neplatná výpověď platí. Aby neplatila, je nutné zaměstnavateli prokazatelně (=písemně, do vlastních rukou, na dodejku) sdělit, že je neplatná, proč, a – a to je podstatné! – že zaměstnanec na práci trvá (§ 69 odst.1 věta prvá, § 69 odst.3 zák.práce). Jinak platí, že byl pracovní poměr rozvázán dohodou uplynutím výpovědní doby (§ 69 odst.3 lit.a) zák.práce).
Je třeba konat bezodkladně, protože žalobu k soudu lze podat pouze do 2 měsíců ode dne, kdy pracovní poměr skončil, tj. máš na řešení celé situace cca 4 měsíce (výpovědní doba 2 měsíce +2 měsíce na žalobu) (§ 72 zák.práce).
Doporučuju se obrátit na advokáta, který se tomuto právu věnuje. O nic moc nejde: on napíše to sdělení zaměstnavateli tak, aby mělo všecky hmotné náležitosti, doručí mu ho a věř, pokud tedy není zaměstnavatel blbec úplný a komplexní, že se dohodnou a nic Tě to stát nebude.
Moc děkuji za objasnění a tvůj čas. Jsem ráda, že mi jako lajkovi v těchto zákonech jsi potvrdil, to co jsem si myslela.