Můžete o sobě říci, že jste dítko štěstěny?

Zažil jsem sice hodně krušná období a bylo ouvej, ale přesto se za dítko štěstěny považuju, protože jsem mnohokrát vyvázl ze smrtelného nebezpečí a pořád jsem tady. Tak teď, když už jsem v důchodu, doufám že umřu s tělem zhuntovaným docela normálním způsobem.

To je asi trochu relativní, ale nemůžu si stěžovat, že bych se měla špatně.

Jo, protože jsem nezažil dětství v komunismu a přežil jsem pár okazmžiků kdy jsem smrti uniknul jen o vlásek. Před pár lety jsem se však dostal do víru okolností a neštěstí a nyní jsem dítko smůly, které se však snaží vyškrábat zpět z propasti, aby mohlo pěstovat slunečnice. :) (vtip).. haha..

Zatím mi vyšly všechny důležité životní etapy, které mne měly někam posunout. (tady se jde považovat za dítko štěstěny)
Ale jsem smolař na klasické každodenní věci. Ale nakonec si stejně řeknu, že jsem měla „štěstí“, že ta „smůla“ nedopadla hůř.

Mam pocit, ze v dolezitych momentoch zivota som mal skoro vzdy stastie. Zaroven sa ale snazim riadit pravidlom „stastie praje pripravenym“.