Můžeme u člověka popsat chování podobné flémování? Pokud ano, jaké to je a má evoluční opodstatnění?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Projevuje se např. ve vztahu člověka ke koním, mezi ženou a mužem.

„PACHOVÁ KOMUNIKACE
Je jisté, že se člověk bezděčně dorozumívá s koňmi svým pachem. Když je agresivní, vylučuje takovou vůni, která koně informuje o zlosti člověka a ten se ho pak bojí nebo se pokusí na člověka zaútočit. Staří koňaři si natírali ruce aromatickou mastičkou (tekutinou), když měli co dělat s mladými hřebci nebo svéhlavými koňmi. Kůň prostě pozná náladu jezdce a podle toho reaguje.“

http://abeceda-konare.sweb.cz/ko­munikace.html
–
„Ženský mozek dokáže odhalit čichem a chutí při líbání rozdíly v genech a výkonnost imunitního systému potenciálního otce dětí během prvních několika vteřin. I tady člověk podvádí a uměle si přidává tam, kde se nedostává, a proto kvete parfémový a feromonový průmysl.“
http://casopis­.vesmir.cz/cla­nek/rozdily-mezi-muzem-a-zenou

Přece lidem zůstal čich.

'My lidé se podobně jako většina ostatních primátů orientujeme především zrakem (opticky) a sluchem (auditivně). Oba tyto zdroje vjemů spolu také velmi názorně souvisí – když něco vidíme, jsme většinou bez problémů schopní také říci, zda to vydává nějaký zvuk. S vůněmi či „smrady“ je to už ale těžší. Vůně se nedá změřit ani zvážit a její zdroj se nám také hledá mnohem hůře než například zdroj hluku. Zdá se ale, že právě díky této „podřadné“ roli, kterou v našich životech čich hraje, jsme mu vydáni téměř na milost a nemilost. Čichové vjemy nás pak ovlivňují z velké části podvědomě a v tom spočívá zdroj jejich moci či naopak radosti, kterou nám způsobují.

Zvláštní roli hraje zřejmě právě Jakobsonův orgán, který je u člověka skryt nikoliv v ústní, ale v nosní dutině.

Látky, které vnímáme čícham lze nalézt i v lidském potu, moči i slinách a to v mnohem větší koncentraci u mužů než u žen. Jen o skutečné funkci, jakou mají tyto látky u lidí, se stále vedou spory. „Když se vědce zeptáte, zda lidé dokážou dopravovat nějaký typ sociálního signálu skrze svou tělesnou vůni, 99,9 % vám odpoví, že ano. Když se jich ale zeptáte, zda existují feromony i u lidí, odpovědí vám, že to nebylo prokázáno,“ shrnuje celý problém neuropsycholog Johan Lundstom, jedna z předních světových kapacit na výzkum lidských feromonů. Tento vědec je však ohledně cílů svého výzkumu optimistický – věří, že existenci funkčních lidských feromonů se dříve nebo později podaří prokázat. " atd.
Více v odkazu
http://21stole­ti.cz/2009/03/­19/tajemstvi-cichu-co-o-nas-prozradi-nase-vune/

Upravil/a: annas