Můžeme státu přisuzovat lidské vlastnosti?

Ano jde o jazykový jev, tedy o obrazné pojmenování.

K nim patří metafora, metonymie, synekdocha, personifikace atd.

Personifikace = zosobnění je druh metafory, který je založený na přenášení vlastností lidí i jejich činnosti na neživé předměty, věci nebo abstraktní pojmy, případně zvířata.

Není již jen doménou básníků či prozaiků, ale je rozšířená i obecně.

Vznikají tak nové lexémy, které přispívají k polysémii (mnohovýznamnosti).

Co je lexém
https://cs.wik­tionary.org/wi­ki/lex%C3%A9m
HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. Praha : Státní pedagogické nakladatelství n.p., 1980. S. 12.

Takže USA se nebojí, žádná země se nemůže stát..... Stejně jako pes nemusí žrát, ale jíst, slunce se usmívá atd.
–
Uvedla jsem jen jazykovou stránku … jinak jako by platila slova Ludvíka XIV. – „Stát jsem já.“

Upravil/a: annas

Podle mne nelze státu, politické straně, organizaci, agentuře, městu,
… ani zvířatům přisuzovat lidské vlastnosti, činy, city ani schopnosti.

Ke zmíněné otázce:
Země se ničeho bát nemohou. Odvrácená strana Měsíce → asi u většiny
občanů USA nebudí obavy (řekla bych, že jim spíše bude jedno).

Já to možná (trochu) přeháním, ale v poslední době mi čím dál víc
vadí úpadek jazyka, neschopnost správné a věcné formulace
(a to i u profesionálů → média na tom úpadku mají hlavní podíl)
a hlavně logického myšlení.

Kdyby se každý před psaním na chvilku zamyslel,
ubylo by i tady nesmyslných a chybných formulací.

__

K odpovědi Annas:

Jazykové hledisko je jedna věc, věcná a logická stránka druhá.
Umělecké prostředky by podle měly zůstat doménou umělců.

Problém vidím v tom, že pokud někdo něco převede z člověka
(z lidí) na stát, město, …, snaží se tak převést i odpovědnost.

(V běžném životě a tisku mi metafora, metonymie, synekdocha,
personifikace apod. „nesedí“. Poměrně často za tím vidím snahu
zbavit se odpovědnosti.)

Upravil/a: ivzez

Myslím, že je to celkem přirozené. Když se řekne název státu, myslí se tím především jejich lidé kteří v něm bydlí, jejich kultura či politika.
Někteří uživatelé ale stále striktně požadují přehnaně bezchybné psaní, i když je patrný smysl odpovědi či otázky, což pro tenhle účel není nezbytné. Jde přece o radu či otázku, nikoliv o ouzkoprsé detaily.

Je to jen taková perzonifikace, logiku v tom nehledejme. Správně by bylo např. „lid USA“ se nebojí nikoho a ničeho. Když se použije „USA“, je to zástupné, zní to hrdě a vyzdvihuje se tím důležitost mocnosti.

Nemůžeme, samozřejmě že je to nesmysl. Novináře a média však musíme brát s nadhledem. Dost často si vykládají věci po svém, aniž by měli třeba základní znalosti. Většina běžně dostupných informací bývá nepřesná, tendenční, zkreslená a podobně. To si myslím, že je ještě horší než zemím přisuzovat lidské vlastnosti.

V takovém případě se státem myslí obyvatelé, kteří v něm bydlí, či její politické vedení. Pokud se teda použije např: ”USA se nebojí ničeho a nikoho.” je tím míněno jeho vládní seskupení. Běžně se to používá v internetových článcích, zprávách, časopisech… Každý pochopí o co jde, tak si myslím, že to lze používat.