Může škola ovlivnit vývoj jedince? Jaké máte vzpomínky na školu vy?

Neměli jste sociologii? Každého člověka ovlivňuje dědičnost, výchova a prostředí.

Píši obecně.

Školní prostředí má velký vliv na utváření dítěte. Kolik času stráví ve škole. Jde o vztahy mezi spolužáky, učitelem a žákem, hodnoty, pravidla, která jsou daná a je třeba je dodržovat.

Přece ve škole nejde jen o vzdělávací proces, ale o výchovně- vzdělávací proces, takže žák vidí, jak se k sobě chovají ostatní kolem, , zda je učitel sám příkladem slušnosti, spravedlivého jednání atd.

To ovlivní, zda dítě chodí rádo do školy, nebo nikoliv. Jak učitel komunikuje s rodiči.

Bohužel se u většiny mladých vytrácejí základní pravidla slušnosti – pozdravení, poděkování. Ale projevuje se šikana, drogy, závist, nenávist, lehkomyslnost, povrchnost, při vyjadřování užívání vulgarismů atd.

Záleží na výchově v rodině i na ostatních žácích, zda podlehnou „zlu“, nebo se budou chovat slušně., ignorovat některé rádoby „geniální“ jedince.

--
Vzpomínky na školu mám, dobré i špatné, ale jsou jiné než vaše, jsem totiž jiná generace.

Vše souvisí s něčím, uvědomte si, že nechcete být taková , jako jsou jiní … Jste, jaká jste … Je to někdy těžké … Ale je to váš život, takže jste za něj sama zodpovědná. Buďte svá, abyste někdy nemusela litovat , že jste to tak nechtěla …

Upravil/a: annas

Samozřejmě. Může ovlivnit jak kladně tak záporně. Já mám na všechny své školy s odstupem času jen ty nejlepší vzpomínky.

Na školu celkem dobré,ale až na učnák mám celkem dobré vzpomínky spolužáci vynikající (zejména jedna dívka ve třídě byla úplně super kamarádská).O hodně lepší než na ZŠ.Ještě bych se šel doučit na maturitu,ale brání mě v tom závazky(důchod inv.) nepříznivý zdr.stav a strach z neúspěchu a ostudy.Pokud to nezvládnu,maturita by u mě byla v současnosti sice prospěšná ale nerealizovatel­ná.Vliv má hlavně ten strach z neúspěchu.A ještě když kolem sebe člověk slyší jak na mě říkají že jsem blázen,osel….atd. tak prostě raději všechny šance předem vzdám.Škola může ovlivnit jak kladně tak záporně to se odvijí od toho jací jsou učitelé,spolu­žáci…..

Prirodzene aj škola ovplyvňuje vývoj jedinca. Treba si uvedomiť, že v škole strávi určitý čas, kde sa nielen vzdeláva v školských znalostiach, ale aj nadväzuje spoločenské styky, kamarátstva aj nepriateľstvá, prvé lásky aj sklamaniazískava rôzne návyky…
Teraz po čase sa už dobre spomína na školu, nie ako v časoch jej navštevovania, kde sme museli, aj keď sa nám nechcelo, učiť sa aj to čo sme považovali za „blbosti“, hlavne, keď vonku je tak krásne… a dnes zisťujeme, že nebyť znalostí tých „sprostostí“, by sme dnes boli kdesi na chvoste spoločnosti, alebo aj už vôbec neboli. „My sme boli iní, než tí dnešní…“, nie, spomienky… každá generácia si myslí, že ich spomienky sú ojedinelé a ajhľa časom zisťujeme, že vlastne je jedno, či to bolo v stredoveku, či v minulom storočí, alebo dnes, sme všetci boli rovnakí.
Ak by som tu mala začať písať svoje zážitky, na ktoré dnes rada spomínam, pre ostatných by tu už neostalo miesto na ich spomienky.

Upravil/a: led

Dobře, že si to uvědomuješ, mě to trápilo podobně. V tebou prožívaném období se utváří osobnost a může to být velmi těžké. Tehdá jsem se distancovala od ostatních, nesnášela svoji třídu, měla často vztahové problémy a útěchu nacházela hádej kde? V hudbě a v tom, co mě bavilo. To byla moje spása. Doporučuju se netrápit tím, co říkají ostatní, sice to může strašně bolet, protože tomu přikládáme velkou váhu, ale když si třeba vezmu svoji základku, tak holka, která na mě nejvíc dorážela, si stačila nechat udělat dítě, na který je teď sama… A k tomu vypadá jako příšera. Ona, né to dítě :)
Neztrácej ambice, které máš ve svém volném čase, na tom stavěj a třeba tě to jednou zavede k perspektivnímu studiu a skvělé práci, o které si ti blbečkové můžou nechat leda zdát. Říkej si, že jsi lepší a máš na víc. Drogy ještě nikomu štěstí nepřinesly… Možná na chvilku.
Zkus se mrknout, co je v okolí za spolky, kluby atd., kde bys mohla narazit na někoho, se kterým budeš moct sdílet to, co máš ráda. Hned je pak na světě líp. Jednou to „utrpení“ skončí a pokud půjdeš na vysokou, což bys asi měla, když jsi na gymnáziu, tak tam je vysoká pravděpodobnost, že najde přátele na celý život. A navíc tam na žádný pomluvy není čas :) Je to vlastně i k smíchu, že někdo věnuje svůj drahocenný čas tomu, že nesnáší někoho jiného.

Pravda, je to trochu delší psaní, ale ano, v podstatě vyjadřuje jediné: to, kým jsi, se odvíjí od toho, kde stojíš. A to je fakt.