Může mít i dospělý člověk otázku „proč“?

Je pravda,. že podle jaazykovědců jsou otázky začínají cína PROČ pokládané za dětsklou zvídavost/zvě­davost. . Dítě poznává okolní svět a rozšiřuje si svůj obzor.
Je velmi důležité naučit se klást správné otázky,. Občas sleduji poručíka Colomba. Uvědomuji si, jak by poručík zjistil pachatele, kdyby se neuměl správně ptát.

PROČ u dospělých ? Záleží totiž na tom, čeho se otázka týká. I zde se objevuje řada otázek, které nejsou zcela vhodné kvůli tomu, že odpovědi na ně jsou spekulativní. Je třeba si uvědomit, že všechny věci nemají logický nebo racionální důvod a že některé věci ve světě prostě musíme přijmout tak, jak jsou, jak se staly.

Pokud se otázka PROČ týká např. našeho jednání a a dává smysl, pak nás může motivovat. tím, že má nejen a důvod pro naše jednání, ale i význam. . A pomůže tomu, abychom se neocitli ve slepé uličce.

Stejně tak nejsou zcela vhodné otázky s podmiňovacím způsobem např. , co by, kdyby apod. Jsou rovněž spekulativní Podmiňovací způsob totiž vyjadřuje děj, který by mohl nastat, pokud budou splněny určité podmínky. A ty neznáme. Jde o pouhé přání, zpravidla nesplniltelné.

Je vidět, že i u kladení otázek je třeba přemyšlet.

Kladení otázek, které má ostatním pomoci při zísakání informací, se říká sokratovská, někdy též dialogická metoda. Spočívá v prezentaci přesně formulovaných otáze tazatele odpovídajíocím, kteří jsou jimi vedeni k vytváření vlastních, logicky vyvozovaných poznatků.

Čestina má daná nejen pravidla,každá otázka či věta má věcný význam, ale rovněž přináší různá úskalí..Proto třeba si uvědomit, že všechno pochází z našeho myšlení.

Upravil/a: annas

Proč se ptáš?

Otázky typu „proč“ jsoou dětinské, pokud se týkají zjevných věcí, které si jen děti neuvědomují („tati, proč jsi vyšší než já?“). V jiných případech jde o seriozní, až filozofické otázky směřující k příčinám či podstatě jevů („proč vznikl svět?“).

Je to nesmysl, „proč“ je normální pádová otázka. Je úplně jedno kdo ji vysloví.
Záleží ale na co se ptáš, to pak může podle obsahu působit jako dětské, pokud se na to ptá dospělý.

Upravil/a: elkon

Jedine mŕtvy človek (prípadne ten, ktorého organizmus len vegetuje bez myšlienok) sa nemôže opýtať „prečo?“

Většina lidí ne. Pokud nepřekročí margo kartesianského myšlení, což Ty nepřekročíš – bez urážky, otázkou proč akorát otravují své okolí.

Protože jsou to vysoce ynteligentní otázky, typu: proč je tolik zla?, proč jsou lidé …?, proč někdo umře ve dvaceti, druhý při porodu a někdo ve sto letech?, atp. Vlastně na těch otázkách není ani nic „ynteligentního“, jenom je nesmí pokládat – pořád, dokolečka dokola – yntegrovaný ynteligent.

A proč by se nemohl zeptat? Kdo se neptá, nic se nedoví. Možná, když se zeptám, budu vypadat chvíli jako blbec, ale to neva. 🙂