Může člověk usnout v kostele?

V prípade únavy, alebo nerozumenia obradu, sa môže stať, že upadnete do stavu blízkeho spánku.
Ale nejde len o kostol… Pokiaľ sa cítite unavený, alebo inak nespôsobilý k „pretrpeniu“ akcie, náboženského obradu, radšej sa ospravedlňte z účasti, prípadne nesadajte si, ale ostaňte stáť na kraji, za, alebo bokom od tých, ktorí daný obrad naozaj prežívajú. Snažte sa ostatných nerušiť, či dokonca neurážať svojim nevhodným správaním.
Lepšie je vyhovoriť sa na napríklad „náhlu nevoľnosť“ a ticho opustiť priestor (pokiaľ nie ste priamo ženích), než rušiť svojim unudeným hlasným chrápaním.

Měl by se vyspat jinde.
Když poslouchá a věnuje se mší, tak by usnout neměl (za mně je to
hloupá otázka, ne divná) 😉
Každopádně by to bylo poněkud nezdvořilé.
Kostel není kino, tam i únavou, a večer, usne více lidí.

Při únavě může člověk usnout kdekoli. třeba i v kostele, kde může zapůsobit klidná atmosféra, zvlášť, pokud tam nikdo není a člověk si usedne k rozjímání. Důkazem je třeba také i mikrospánek za volantem, kde by se to stávat nemělo a přeci se to často stává.

Ta otázka je úplně zbytečná: nemůžeš udělat v životě nic, u čehož bys měl absolutní jistotu, že tím někoho neurazíš, nepopudíš, nebo se někoho nedotkneš.

Budeš-li v kostele sedět vedle spáče, co usne, může být popuzen, uražen nebo dotčen tím, že jsi neusnul taky. Zvlášť, když ten vedle sedící spáč bude taky pacient s hlavou, u vás člověk nikdy neví!

Zatímco kostel je určen k modlitbě a zbožnosti, je možné, že někdo může v kostele usnout, zejména pokud je unavený nebo nemocný. Nicméně, udržet úctu k místu a k ostatním lidem je důležité. Někteří mohou považovat usínání v kostele za nerespektování. Pokud víte, že jste unavení a je vysoká pravděpodobnost, že usnete, je možná lepší zůstat doma nebo se pokusit si odpočinout před návštěvou kostela.

Některá náboženství a křesťanské denomination mohou mít také konkrétní názory na to, co je považováno za vhodné chování v kostele, včetně toho, zda je přípustné usnout. Je vždy nejlepší k těmto záležitostem přistupovat s otevřenou myslí a s respektem k tradicím a pravidlům daného náboženství nebo denominace.

Pokud jde o nocleh v kostele, některé kostely mohou poskytovat azyl nebo útočiště pro lidi bez domova nebo pro ty, kterým hrozí nebezpečí. Toto by však mělo být jasně regulováno a řízeno příslušnou církevní organizací.

Boha to neuráží – stvořil člověka s potřebou spát. Rozumného věřícího též ne – má stejné slabosti a je si toho vědom. Na hlupáky netřeba brát ohledy.

Upravil/a: Tom Chrastil