Musí být dáno člověku „shůry“, aby viděl to, co jiní nevidí, slyšel to, co jiní neslyší, myslel a konal výjimečné věci?

Záleží na úhlu pohledu.

Mně to připomíná tři opice. Každá je jiná.

„Tři moudré opice, z nichž jedna si zakrývá uši, druhá ústa a třetí oči, svými gesty říkají „neslyším zlo, nevidím zlo, nemluvím zlo“.
Existují různé interpretace připisované opicím. Opice mohou symbolizovat, že nemáme nikoho pomlouvat, nestrkat nos do cizích věcí a nečinit jiným příkoří. V západní civilizaci je ovšem spíše častější interpretací symbolika opic, jakožto symbolu klamu, neupřímnosti a ignorance.“

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/T%C5%99i_mou­dr%C3%A9_opice
----.
Jenže u opic jde o negativní vlastností. Ale všichni lidé jsme dostali něco „shůry“ – někdo je praktik, jiný teoretik, pozorovatel, jiný intuitivní.
Z toho členění vyplývá, že každý jedinec vidí určitou věc jinak.

Jak se dívá na zvíře biolog, zoolog, etymolog, zemědělec atd.? Každý vidí něco jiného, co dalšího nezajímá. a co mu unikne.

Jiná typologie – typ zrakový, sluchový, pohybový, všestranný atd.

Takže z toho plyne, že do sluchové skupiny patří např. hudebníci. Ten, kdo nemá dobrý hudební sluch, neslyší to, co třeba zpěvák či hráč na hudební nástroj.
Stejně tak zrakový typ vidí detaily – mají malíři, fotografové atd. – které jiným unikají..
Sportovci jsou zpravidla nadaní pohybově. Někdo je zase tzv. kopyto. Stačí se podívat do školy, kolik dětí má problém s tělesnou výchovou.
atd.

Existují tedy lidé nadaní, talentovaní, géniové, kteří jsou něčím vyýjimečně. Jini mají z každého něco, na co sáhnou, to se jim daří.

Podle toho existují i typy inteligence, které jsem zde již několikrát uváděla.

Ne každý vidí, slyší, vnímá všechno, a stejně. K tomu se vážou další vlastností – ctižádostivost, vůle, sebevědomí, analytické či syntetické myšlení atd.
Talent i píle jdou ruku v ruce.
¨¨
„Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.“ Pochybuji, že by se našel nějaký „vševěd“, který zná na každou otázku odpověď.

Někdo je ale pohotový, který na zadanou otázku odpoví i neodpoví, ale tazatele uspokojí, jde ale spíš o vtipné glosování. Napadá mě Miroslav Horníček.

Upravil/a: annas

Ano, nebo se alespoň musí naučit dívat a poslouchat tak, jak to jiní nevidí a neslyší.

Nikdo nezná a ani nemůže znát odpověď na každou otázku.

K tomu, aby člověk viděl, co jiní nevidí a slyšel to, co jiní neslyší,
stačí se zajímat a být dostatečně vnímavý.

Myslet a konat vyjímečně mohou i lidé bez jakéhokoliv talentu…

Takže: ne, nemusí.

Ano, musí. Někdy je iritující – pokud se komunikuje s někým takovým – když je zcela nepochybně „o krok napřed“ před vámi a trpělivě vysvětluje > „No tady tohle myslím, copak to nevidíš?“ a já jak tupec čumím, a nevidím. :(

Sice takových lidí není moc, ale právě oni, ti VYSOCE nadprůměrní jsou hybateli. Těžko si lze představit, že by nějaký průměrný tydýt objevil např. Newtonovy zákony.

Znát odpověď na všechno NELZE! S ohledem na omezenou kapacitu mozku (byť třeba branou jen objemově) vs dostupné množství informací ve vesmíru je to zcela NEMOŽNÉ.