Odpoveď byla označena jako užitečná

Ptáte se na dobu „hlubokého socialismu“, šlo o dobu 50. let, stranické procesy, čístky ve školství či různých organizacích.

Takže se domnívám, že informace v odkazech jsou pravdivé. Záleželo na rozhodnutí VO KSČ, kdo byl spolehlivý, kdo dostal doporučení, Přednost měli určitě členové KSČ-

Kdo byl podle tehdejších měřítek spolehlivý?
„Držení a používání zbraně komunisté v roce 1949 rozšířili zákonem o zbraních a střelivu. I když bylo právo držení a nošení zbraně zachováno, státní orgány dostaly instrukce, komu ho lze povolit a komu ne. atd.“

https://cs.wi­kibooks.org/wi­ki/D%C4%9Bjiny_Ko­rolup/Korolupy_po_ko­lektivizaci

"Zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. Na jeho základě začaly po únorovém převratu v roce 1948 pracovat tzv. akční výbory, které se postaraly o politickou očistu myslivců z řad majitelů a nájemců honiteb, kterým také z odchodem zkonfiskovali i zbraně.

Při ROH byly zřizovány pod dohledem KSČ závodní dělnické myslivecké kluby a těm byly ukradené honitby přidělovány. Vedle toho vznikaly pod dozorem KSČ lidové myslivecké společnosti, které se později sloučily s dělnickými kluby v tzv. kolektivní myslivosti atd. "
http://www.hvoz­dna.cz/kultura-vzdelani-a-volny-cas/oddily-a-spolky/honebni-spolecenstvi/

V 60. letech to bylo jinak.

1. Jak to bylo v 50. letech, tedy době „hlubokého socialismu“, svědčí zápisy v kronice.

Něco z historie jedné obce

"Začátek padesátých let byl poznamenán silným nástupem KSČ, které se promítlo i v naší obci. Stávající členové strany se dostávají do čela organizací a vyřizují si své účty s dřívějšími členy organizací, kteří nevstoupili do KSČ nebo nechtěli vstoupit do JZD.

U myslivců se to také projevilo, všichni majitelé střelných loveckých zbraní, kteří nevstoupili do KSČ a odmítali vstup do JZD museli odevzdat své pušky na ONV Uh. Brod a tam zmizely bez náhrady. K tomu jen podotýkám, že po částečném uvolnění někteří staří vyloučení členové se vrátili do společnosti, dost bylo těch, kteří už dál v myslivecké organizaci být nechtěli. V těchto letech byly státem – ONV ( pro ty mladší je to Okresní národní výbor) předepsány povinné dodávky zvěřiny. Suchá Loz byla na konferencích v Uh. Brodě několikrát kritizována pro neplnění dodávek a nedostatečnou kázeň. Tak stojí v zápisech z okresních konferencí. "

http://www.mys­livost.suchaloz­.cz/historie.htm
–
2. V dalším odkazu se uvádí, že myslivci mohli být jen politicky spolehliví občané. Museli být členy ČSMS.

"Záhy po politickém puči v únoru 1948 byly za účelem provedení politických čistek ustavovány na celém území státu tzv. akční výbory Národní fronty Čechů a Slováků. Tyto zvláštní orgány byly zřizovány při všech politických, nepolitických i hospodářských organizacích včetně Československé myslivecké jednoty, a to s jediným posláním: „očistit tyto organizace a společnost od reakčních a protilidových živlů“. Akční výbory, složené z politicky spolehlivých, to jest tzv. lidově demokratickému politickému zřízení oddaných členů, se i v rámci ČSMJ postaraly o „očistu“ vyloučením „nespolehlivých“ členů z této organizace. Toto vyloučení mělo za následek okamžité odebrání loveckého lístku i loveckých zbraní a tím i zákaz výkonu práva myslivosti. Nezřídka se tímto způsobem vyřizovaly i osobní účty. Bylo uváděno, že dělnická třída to myslí s očistou a demokratizací myslivosti opravdově a ta se jí stala školou třídního uvědomění, a že lidoví myslivci jsou nezbytným činitelem při upevňování rodící se socialistické vesnice.

Vedení Československé myslivecké jednoty přijalo dne 27.2.1949 toto usnesení: „Do IX. sjezdu Komunistické strany Československa dokončíme reorganizaci členské základny a řídící činnosti Čs. myslivecké jednoty v ústředí, krajích a okresech tak, aby v myslivosti byla zajištěna lidovost a demokratizace, aby byly odstraněny zbytky reakčních živlů, které jsou až dosud na provozu myslivosti zúčastněny a zapojíme do výkonu myslivosti zejména průmyslové dělníky. Vynasnažíme se vytvořit ve všech velkých průmyslových závodech dělnické myslivecké kluby“.

Ve zprávě o plnění závazků k IX. sjezdu KSČ bylo uvedeno, že z Čs. myslivecké jednoty v českých zemích bylo navždy vyloučeno 1.842 členů a dočasným vyloučením nebo důtkou bylo postiženo 3.084 členů." atd.

http://www.as­z.cz/cs/aktual­ne-z-asz/pravo-myslivosti-vcera-dnes-a-zitra.html

Upravil/a: annas

Myslím si, že dnes už to budou převážně jenom dohady.

Určitě existovala nějaká „pravidla“, podle nichž se určovalo,
kdo smí mít zdraň a kdo ne, ale i v době minulého režimu se
dal za určitých podmínek (neznám/neznala jsem je) získat
zbrojní průkaz a mít zbraň pro svou osobní potřebu.

Znala jsem několik majitelů osobních zbraní, kteří nikdy členy
KSČ nebyli (podmínky získání zbraně mne tehdy nezajímaly,
na ty jsem se neptala).

A znala jsem jednoho myslivce z Prahy – manžela
mé třídní učitelky → ani jeden z nich nebyl v KSČ.

Takže asi záleželo na tom, jak moc kde byl kdo „agilní“…

Ne, nemusel. Znal jsem jich celou řadu, kteří ve straně nebyli.

Jedna historie z jedné obce neznamená, že všichni členové mysliveckého svazu museli být členy strany. Znám spousta myslivců, ale že by měli tu „zázračnou“ rudou knížku připojenou k loveckému lístku. Jen tak, pro zajímavost uvádím výňatek z vyhlášky: Čl.7
Žádost o připuštění ke zkoušce
(1) Žádost o připuštění ke zkoušce se podává v závěru přípravného školení u okresního výboru Československého mysliveckého svazu příslušného podle pobytu uchazeče, a to nejpozději do konce února; krajský výbor Československého mysliveckého svazu může lhůtu k podání žádosti prodloužit.
(2) K žádosti o připuštění ke zkoušce je nutno připojit:

1. krátký životopis,
2. výpis z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce,
3. doklad o zaplacení zálohy 50,–- Kčs (článek 17).

(3) Uchazeč musí dále předložit nejpozději do 10. března záznam o přípravném školení.

Nic o členství v KSČ ani zmínky.

Nie, vo všeobecnosti toto nebolo potrebné. Ale možno niekde chceli byť pápežskejší než Pápež, červenší než červený preukaz člena KSČ a robili problémy nečlenom KSČ. To boli práve tí, čo svojim konaním popierali myšlienku KSČ – „jsme součást lidu Československa“

V zásadě nemusel…
Ale musel se chovat tak, aby mohl být za člena považován…
Nebo jinak – nikdo s ´nekomunistickým´ profilem nemohl získat povolení na zbran…

Pokud vím, tak nemusel. Táta je u myslivců celý život, o svém případném členství v nějaké straně nám nikdy nic neřekl.

Ani za „hlubokýho komunistickýho totáče“, nemusel vstoupit do KSČ, nemusel být členem KSČ, přesto mohl být i důstojníkem na vojně a vyšetřovatelem, příslušníkem VB. Nikoliv však členem STB! Musel být ale loajální, „držet hubu“ a Komunistům, VRCHNOSTI, nenadávat. Vím o čem píšu, z nám to na vlastní kůži.