Mohli-li byste udělat ve svém životě v minulosti něco jinak, co by to bylo?

Ametyst,
ono to všude nebylo tak úplně „horké“.
Komunisté byl , především lidé (90% z řad lékařů a inteligence). Na rozhodujících
místech, bývali ty „nejzažranější“, to ano. Má to svá ale….
Vím o dostatku těch, é nevzali, ani na SŠ. V rámci učňovských oborů, si řada těch
kteří chtěli (!), s dvouletou nástavbou udělali maturitu. Stačilo, že chodili do školy v jiném
okrese. Pokud to byl jiný kraj, mívali „vyhráno“, Víme, že se střídaly vlny tzv. tlaku, se zvolněním.
Rodiče, kteří se „provinili“, bývali „odstaveni“, do dělnických profesí.
Měla jsem jen ze třídy 3, takové spolužáky (rodiče podepsali, VŠ i SŠ, skončili jako dělníci, tehdy,
paradoxně s vyšším příjmem). Kamarádčin táta se vrátil do Olomouce (z učitele bagrista, do 5 let, bez obtíží „zapadli“ a spolužačka, také vystudovala).
Někdy „stačilo“ exemplární potrestání“ rodičů a rodiny.
Absolvent SŠ, tak získal původ dělnický, který jim mnohokrát pomohl při přijetí na VŠ.
Podobně to měl taťka , jiné, mladší kamarádky. Ten odešel z vísky, od Kralovic, ke starší sestře ba Sokolovsko. V Plzni do školy nesměl, rodiče nevstoupili do JZD a léta soukromničili.
S maturitou problém neměl. VŠ studoval později, při zaměstnání, absolvoval po revoluci.
Byl pak, stažen do Prahy.
Dalo by se to přirovnat situaci, která nastala po r. 1948, v 50. letech.
Ti, kteří přišli o majetky a místo na slunci, museli pracovat v dělnické profesi nebo v zemědělství.
Takové „dítě“, pak mělo „původ dělnický“, Š lo studovat a úspěšně bylo zlanařeno, přijato,
do KSČ (ta fabrika, statek, hotel, sice nabyl jejich rodinný majetek, byl „jejich“, jinak.
Mnozí stáli v čele těchto podniků, obcí, JZD. Nebo jiných, podobných. Jinde. V jiném okrese, kraji/regionu.
Víska ze které pocházela maminka a středisková obec, kam přišli do „ Sudet“, plzeňští prarodiče,
byla plná takových lidí. Překabátili se úspěšně i po revoluci. Oni a jejich děti „velí“ vesnicím dodnes. 😉

Da ny, díky za odezvu. Spolužačka měla rodiče, kteří neprošli prověrkou po roce 1968, a byli vyhozeni odevšad, kde to šlo. Ona, premiantka a matematický génius, nemohla studovat. Šla na 1rok pracovat, a potom po roce to zkusila znovu: byla přijata na matfyz. Promovala s červeným diplomem.
Strašně moc se kádrovalo na Pedagogickou fakultu v Hradci Králové.
Samozřejmě byl větší zájem o netechnické obory, tak to zakládalo příležitost kádrovat. Takže si to soudruzi užili.