Miluju jednoho…

Jestli ti je opravdu jedenáct, pak má mamka pravdu. Pravděpodobně ho nemiluješ, spíš miluješ ten pocit něčeho nového, zajímavého. Časem to zjistíš sama a uvidíš, že ti nic neuteklo.
Doplňuji:
A proboha, co to je – napůl kamarádka?

Upravil/a: Hamon

Vím, že ti to přijde jako láska, ale věř mi, že se toho ještě hodně změní a za rok si budeš říkat jak jsi byla ještě na chození malá:) Litovala bys toho. Oba jste ještě hodně malí, počkej až budeš starší:) Kamaráda určitě neztratíš, ba naopak- kdyby jste spolu začali chodit, pak byste se mohli rozejít a ze vztahů už kamarádi nikdy nejsou:)

Opravdu už mne za chvíli nepřekvapí „strašně zamilované“ děti z mateřské školky. To, co cítíš jsou klasické dětské = školní lásky. Se skutečnou láskou to nemá nic společného. Máš na chození s kluky spoustu času. Kdybys byla o něco starší, tak bys věděla, že milovaného člověka ztratit nikdy nemůžeš, protože ho nebudeš nikdy vlastnit.
Kamarádky a kamarádi buď jsou, nebo nejsou. Tady to nejde na 50%, čili napůl.
Ještě hodně se toho musíš naučit a spoustu věcí teprve pochopíš. Jsi malá žabka, která si má hrát s panenkama a na kluky ještě nemá myslet. Soustřeď se na školu a na učení. Poslouchej maminku a věř jí. Myslí to s tebou dobře.

Opravdu miluješ už v jedenácti? Možná miluješ zmrzlinu, ale ve vztahu asi nemůžeš ještě mít takovou vyzrálost. Všechno chce svůj čas. A kdo je to napůl kamarádka? Buď máš kamarádku, nebo nemáš. Žena je buď těhotná nebo není. A nemůže být ani napůl těhotná.

…„vím že mi je na chození ještě málo,ale nechci ho ztratit“…
Domluv se s mamkou – není chození jako chození a i v jedenácti můžeš mít kamaráda – tedy jde spíše o to se domluvit, kdy a kam ´chodit´ a na co si dát pozor.
A – i když se ti to zatím nezdá, čím dříve s někým začneš chodit, tím dříve se rozejdete – ´láska´ od 11 do dospělosti nevydrží – ještě před sebou máš/te příliš dlouhý vývoj, kdy se budeš/te měnit…
😉

prosímtě v 11 to za pár let o ničem nebudeš vědět, to se ti ještě ani neukládá pořádně do paměti