Milost pro Polednovou

Také jsem to před chvíli četla. Asi se smiloval kvůli jejímu věku.Je to ale fakt nechutné.

Zločin a spravedlnost nemohou být na stejné úrovni. Trestný čin se dělá relativně snadno a rychle, zato trest přichází pomalu a z rozvahou. Je možné se nad ním zamyslet, uvědomit si dopad trestu na jiné lidi.I soucit hraje svou roli, vezměte si kolik zločinců bylo v novinách vykresleno jako ubožák, který se stal obětí společnosti a dokonce vznikli jejich fankluby. Jde o to jestli propuštění z vězení pro ní nebude trestem větším, než kriminál kde vystupovala jako babička o kterou se holky starají a pečují. Teď bude sedět doma sama, bez přátel a pečovatelů. Rozhodně bude mít více času na přemýšlení nad svým životem než v kriminale.

Dotyčná paní a podotýkám, že právem za svoje činy odsouzená, se narodila v roce 1921. Byla tedy , na rozdíl od jiných a větších výlupků bývalého režimu nejen exemplárně odsouzena, ale též potrestána. Rozsudek se, byť částečně, naplnil.
Mám tchána ve věku 86 roků a i když ze všech sil bojuje s důsledky pozdního stáří, často si s manželkou připomínáme pravdivost tvrzení, že kůň je jednou hříbětem, a člověk dvakrát dítětem.
Bermež to prosím tak, že pan president tentokrát udělil milost dítěti.

Měli ji odsoudit už dávno, osmdesátiletá stará babka už do krimu nepatří. Té už se to v hlavě nerozleží, myslím. Oficiálně potrestaná byla, tak ji nechme, ať si dožije. A ono nešlo jen o Horákovou, kde teda možná ona sama nesehrála tu úplně klíčovou roli (jak se hájila, prý snad začínala a jen dostala podklady a rozsudek byl daný), ale vsadím fusky, že spoustě jiných lidí později život zkazila vlastním aktivním přičiněním. A pro ty nebo pro jejich potomky to je satisfakce. Ale umřít v krimu nemusí… jen by se tím pro starý komunisty stala modlou – vždyť co je to za režim, když zavírá starý babičky a nechává je tam umřít, to se ani za nás nedělo, podívejte se na to :o/

Také jsem si nevšimla, že by paní Polednová litovala toho, co udělala.

Kluku, máš recht. Yenže přiznejme si, že většina z nás, co platíme, nás se nevyhýbají standardy těch dospělých a to svým způsobem života, naučenou normou. To nebo tím, co si uvědomujeme snad většina z nás, co si nemůžeme dovolit, jak se necháme uplatit před volbami, jak s námi mávají a dělají si z nás legraci. Jak se dnes mediálně ukazuje komunistické zlo protože z toho mají někteří strach. Budiž, odsoudili víc lidí, ti soudci v tom žili, byli to prasata. Ale věřím že přežilo víc těch slušných občanů Československa, které systém nestihlo nějak zlikvidovat. Ať už na úrovni jakéhosi vzdělání, uznání a postupu ve vědeckých oblastech. Bohužel tahle dnešní babička z řad soudců – myslím že soudkyně ani nebyla, no to je fuk, tak že to, jako stará a hodná paní, do které by to nikdo neřekl, má ráda děti, to se dá dokázat. Nosila totiž rozblácené bonbony v usoplené kapse zástěry jako mnoho podobných potrhlých sousedek z pavlačí. Děti od ní rády usmolené bonbony braly. A přesto je lidmi hodnocena jako milá paní. Podívejte jak se my malí chováme v té „naší“ úrovni, když nejsme ve vedoucích funkcích. Mám za to, my malí lidé si naděláme tolik všeobecného zla, ne zrovna my ale darebáci co se jich po revoluci vyrojilo, no tak že kvůli nim se zpřísňují postihy a začínáme se my lidé navzájem odsuzovat. A přísně. Odsuzujeme se kvůli zločinům o kterých se den co den píše v tisku. Já myslím že neodbočuji. To, jak jsme tlačeni vším, znervózňováni vlastně i tou pracovní nejistotou, pak ženy, když na konci roku, tedy myslím pracující, co mají nervy v kýblu jestli jim ten podnájem ve městě prodlouží, jak stihnout jaksi Vánoční svátky. Jestli pojedou za rodiči, nebo mohou slavit s dětmi doma, a jak. Jestli od ledna mohou pokračovat v tom zaměstnání aby měly na zaplacení nájemného. Vždyť tito občané nemají čas číst vše, natož stihnout odpovědět i na Vaši otázku. Teď zpátky k té zanícené soudružce. Ona – soudit ji nemohu, zřejmě byla tím nepravým příkladem v přístupu své zodpovědnosti k lidu. Ale možná se mýlím. Možná to hodili kolegové na ni, vždyť oni ze světa nezmizeli hned jak se změnil režim. K ní patří jako symbolu nespravedlnosti hloupý král, zkorumpované ministerstvo se všemi jmény. Naši šéfové s neproplacenými přesčasy. K tomu patří náš přístup ke špatně ohodnocené práci, kterou nesmíme ošidit. Možná i to chování lidí na ulici, to, jak si strkáme mp3. do uší, na víc slušnosti už jsme unaveni? Krádeže v ulicích, jsme na výsměch když se domáháme nápravy. Kdo nestudoval práva nemá šanci atd. Krádeže bych trochu ospravedlnil zlým systémem. Že ty lidi opravdu neví kudy kam. Vykradené zařízení sanitky, spořitelny, byty. Tohle z nás udělal náš systém. Děti, jak bývají nuceny ke krádežím či prostituci, to je dílem rodičů. Nekontrolované přistěhovávání Romů z východňárských osad. Jak opravdu někteří z nich nevědí co je elektřina. To, jak by nemusely vznikat konflikty a napadání, kapsářství, kvůli nerovnoprávnému tomutok. Když už ta bestie žije, tak si uvědomuji, jak by s námi nemuseli houpat politici, (kupování hlasů, vlastní nadřazenost) my bychom se nemuseli v parku přepadávat, (peníze) nebo pronásledovat (exekuce za pokutu, znehybnění člověka). Ale Vaše otázka mě potěšila. Měl jsem podobné otázky ohledně nespravedlnosti min. režimu. Sympatická Horáková. Proč? No ale než si dokouřím cígo a doposlechnu elektronickou hudbu chill out, dopiji vodu, chci odpovědět protože bychom se každý a každá měli ptát na spravedlnost a to je málo. Na každodenní to, to co nám někdo za Ferdinanda vybojoval, 8mi hodinové pracovní směny, na volné soboty a Neděle. Na to, co si myslíme, že by nám mohlo zůstat. A měli bychom si klást každý den podobné otázky jako je ta Vaše. Opravdu je na tomto světě něco bez trestu? Ale pobavilo mě s úsměvem, že Vaše důležitá otázka spadá do oblasti „zábava“, namísto aby byla vřazena tam, kam patří. To zasluhuje hvězdičku.

Ten člověk žil možná dlouhé roky se strašným pocitem viny… Myslím si, že mu v jeho věku celá tahle aféra včetně odsouzení i milosti připadá jako hloupé divadlo… Svědomí dokáže uchystat ten nejhorší trest.