Měli v průběhu pandemie španělské chřipky také tolik mutací, jako máme my s kovidem, nebo nám jde zase jenom o byznys?

Pokud někdo otázku nechápe zcela přesně, tak ano – v její poslední části ZA ČÁRKOU naznačuji, že můžeme být hamižní a mutace kovida uměle vytvářet, aniž by ve skutečnosti existovaly. K tomu stačí „podplatit“ labinu a občan se nikdy nic nedozví.
https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/brazilska-mutace-viru-p-1-ohrozuje-cely-svet-je-mnohem-nakazlivejsi-40355476#utm_content=ribbonnews&utm_term=brazilsk%C3%A1%20mutace&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/indii-zneklidnuje-nova-dvojita-mutace-koronaviru-40355082#utm_content=ribbonnews&utm_term=brazilsk%C3%A1%20mutace&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Odpovědět

Zajímavá 0 před 1331 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 1 příspěvek, nejnovější před 1159 dny

Nejlepší odpověď

Dochy

Myslím, že před 100 lety nebyli prostředky na to, aby bylo možné viry zachytávat a atom po atomu číst jejich genom aby někdo mohl porovnávat jednotlivé mutace. Takže to pořád byl jeden velkej průs…, někde to bylo horší někde klidnější, ale nikdo to asi víc neřešil.

Nemyslím, že by někdo mutace vyvíjel a vypouštěl úmyslně. Nedokážu si představit, že by se to neprofláklo.

3 před 1331 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

Kepler

Ty Prajzáku jeden, ty se tady snažíš podporovat všelijaké ty přiblblé deziformace a konspirační teorie ala Klaus, pomalu všichni z SPD s Pitomio Okamurou v čele nebo Czáková! 😊
Jak to bylo se španělskou chřipkou po r. 1918 nevím, ale pochybuju, že tehdejší věda vůbec znala pojem mutace. Jen tak na okraj: mutace vznikají spontánně, aniž by na to měl člověk vliv a zatím jsou existující vakcíny účinné i na ně. Kéž by to tak zůstalo. Brazílie je v mega průseru, protože mají proočkováno jenom 2 % populace, my něco přes 10%, ale takoví Izraelci 60%. Klobouk dolů!

2 před 1331 dny

0 Nominace Nahlásit

da ny

Vědci zjistili, že nějaká/é mutace tam byly.
„Při běžné chřipce se viry množí hlavně na sliznicích krku, nosu a úst. VIRUS ŠPANĚLSKÉ CHŘIPOKY SE VLIVEM MUTACE dokázal množit i v plicích nakaženého člověka. Způsoboval tím těžké zápaly plic, které byly pro mnoho pacientů fatální.“
https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/pred-sto-lety-uderila-spanelska-chripka-proc-byla-tak-smrtici
„Podle nejnovější studie, již v odborném časopise Demografie zveřejnil historik lékařství Harald Salfellner, se počet obětí v Česku pohybuje mezi 44 tisíci až 82,7 tisíce.
Zdroj: https://www.denik.cz/zdravi/spanelska-chripka-tisice-lidi-smrt-20200924.html“
Objevila se v r. 1917, řádila asi ve 3 vlnách do r. 1920:

0 před 1330 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce