Měli jste už někdy odvahu skočit z mostu?

Není to ani tak odvaha, jako spíš zbabělost. Chvilkové překonání pudu sebezáchovy (který už takový člověk ani kolikrát nemá) v naději, že už „to“ skončí. Tedy vzdání života, skoncování s problémy… Proto zbabělé a ne odvážné. Odvážný a psychicky silný člověk by se tomu postavil, skousl to, bojoval s tím a nevzdal by to. Sebevražda znamená, že člověk volí tu jednoduchou – nejjednodušší – variantu a vzdává to, protože už je toho na něj moc a nezvládá to unést.
Takový člověk kolirkát bývá už tak otupělý – nevyspalý, deprimovaný, nešťastný, psychicky na dně – že pud sebezáchovy už ani nemá, respektive je velmi utlumený. Má už sebepoškozující a sebevražedné myšlenky a sklony. Takže se na tohle už nějakou chvíli „připravoval“.
Člověk páchající sebevraždu skokem zvýšky se může cítit různě. Může být vyděšený, nejistý, ale klidně může být zcela klidný a duchem nepřítomný a prostě se jen bezmyšlenkovitě převrhne dolů.

Upravil/a: Disraeli

No: vždyť to říkám!

Proč bych měl přemýšlet nad tím, že bych skočil z mostu? Jestli si myslíš, že lidi stavějí mosty, aby z nich pacienti skákali, tak: ne, nestavějí.

Pak „proč je moje myšlení pathologické“? Proto!

Ano, měl i jsem to vyzkoušel. Most byl cca 40– 50 cm nad vodou. Nebylo to špatné.

Ne. Pokud by to někdo udělal a nejednalo by se o lávku přes půl metru hluboký příkop, těžko by potom na tu otázku odpovídal, ledaže by se nezabil a někdo by ho hned vylovil z vody pod mostem.

Urcite ne, ani pomysleni. A kdo tu odvahu mel, asi by ted neodpovedel.

Ne, ale málem jsem skočil ze skály do rokle( Slyšel jsem tehdy jak mě hlasy v hlavě říkájí že to tak bude nejlepší.) Naštěstí jsem si to v poslední chvíli rozmyslel nebo nevím možná zareagoval tehdy pud sebezáchovy a přišli jsme akorát o vodítko u psa.