Avatar uživatele
anonym

Měl by se člověk vyrovnat se svou smrtelností již od raného věku nebo věřit tomu, že srdce bude bít až do skonaní světa?

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 2779 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Shoehardt

Člověk se s tím od raného věku vyrovnává a je zbytečné ptát se, zda by měl, nebo neměl. Moje dcerka už se mě v 5-ti letech párkrát na tohle ptala, co bude pak apod.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
annas

Myslím si, že dítě nad smrtelností nepřemýšli. Možná až tehdy, když zemře babička nebo dědeček a rodiče mu vysvětlí, co se stalo.

Těžko říct, zda je správné chránit děti před tím, že někdo je „na smrtelné posteli“, že odejde tam, odkud není návratu. O smrti se často nemluví, na pohřby děti nechodí, i když jsou už samostatné a odchod vnímají. Někde jsem četla, že je to asi od 9. roků dítěte.

Myslím si, že smrt patří k životu, rozloučení se zesnulým je tradice, neúčastí se vytrácí jakýsi respekt vůči přirozenosti – každý začátek má svůj konec. Samozřejmě smrt blízkých je spojená s bolestí, jen čas bolest zmírní.

Stejně tak mnozí rodiče neučí děti chodit na hřbitov., kde si mohou vzpomenout na ty, které měly rády a oni je.

„Život zemřelých je uložen v paměti žijících.“ Marcus Tullius Cicero

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?vagra Nahlásit


Avatar uživatele
Drap

Proč by se s tím měl někdo vyrovnávat. K našemu životu smrt patřila od nepaměti. Každý soudný ví, že to příjde.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ivzez

Co míníte raným věkem?

Těžko u dítěte např. předškolního věku očekávat,
že se vyrovná se svou smrtelností.

Podle by nebylo správně ani jedno.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek