Máte zkušenosti s GPS (na mobilu) v trochu extrémnějších (např. letadlo) podmínkách?

Arne, s určováním výšky je problém, pokud se měří dle barometrického tlaku, v letadle mi GPS ukazuje vzdy blbě. A to co popisuje Kevin bude patrně A-GPS almanach, který určení polohy (na novém místě) podstatně zrychlí.

Auťáčku, barometrický výškoměr samozřejmě v letadle je cestujícímu naprosto k ničemu. Kabina je PŘETLAKOVÁVÁNA!! Musel bys mít senzor vně letadla. U některých není přetlakovávaný zavazadlový prostor, ale to se dnes už prakticky nevidí. Tlak uvnitř se jen snižuje na výšku do 3000 m a to velmi pozvolna. Jsou ale věci, které ani toto snížení tlaku nemaj rádi. Třeba elektronická cigareta se většinou „pochčije“.

Mimochodem, to je velmi jednoduchý způsob, jak zajistit, aby nešly otevřít dveře letadla. Nejprve musej mírně dovnitř a to Ti přetlak nedovolí. Nouzové musej dovnitř úplně, a až pak se daj vyhodit ven. To teď nedávno povedlo někomu na zemi. To holt ještě to letadlo nebylo přetlakované.

Z družicových údajů se výška samozřejmě spočítat dá také, běžné programy na to ale kašlou a výpočet zjednodušují (u turistické navigace to není zase tak podstatné). Když si pustíš GPS status tak by to mělo být přesné.

Mně GPS (pokud se chytne slušně na alespoň 5 družic) výšku ukazuje docela slušně (viz ty screeny co jsem poslal) . GPS to umí i bez barometrického tlaku. Bacha – letová hladina nemusí odpovídat skutečné výšce dle GPS (pokud aktivně létáš) Letová hladina je určena barometricky a může se od skutečné výšky lišit.

Ano, v letadle mám telefon v letovém režimu. Ne, GPS se v letovém režimu nevypíná (standardně), ale telefon přijde o výhoda A-GPS (stahování almanachu po internetu)

Nevím přesně kudy ten signál projde a kudy ne, faktem ale je že se držel naprosto v pohodě od Bulharska po Rumunsko (teda signál byl v oranžové oblasti, ale byl z několika družic a stabilní viz http://ctrlv.cz/NX3D – zhruba po půl hodině letu). Zhruba takhle se držel od startu… Pak začly problémy a telefon detekoval třeba jen 2 nebo 3 družice a to trvalo až do přistání. Ale je možné že to zhoršení na závěr letu (ale opravdu až závěr) mohlo mít na svědomí počasí – v Praze nás přivítal déšť.

Ta zkušenost není jen z tohoto letu, pozoroval jsem opakovaně. A stařičký HTC, kterému jsem ten GPS test mohl pustit (kdysi) jen na chvíli (baterka by to dala max. na půl hodiny) to zvládal o hodně lépe. Teď jsem byl v letadle u uličky. Ale dříve jsem zkoušel telefon i „přilepit“ na okýnko a bez výsledku.

Co se „přichytávání“ týče, to se myslím týká jen navigace, klasické mapy vás klidně hodí doprostřed řeky.

Tak jsme si podiskutovali na téma, zda umím používat telefon a teď by mně zajímalo jestli tedy má někdo vlastní zkušenosti s jinými telefony 😉

Píšeš trasa Bulharsko – RUmunsko – Česko. To znamená že nad Rumunskem došlo ke změně směru a už jsi asi neviděl na ty potřebné družice.

Jj.. V zásadě máš pravdu Auťáčku.. Jsem to nechtěl až tak rozepisovat. Navigační programy maj totiž jednu fičurinu, aby nedocházelo ke kmitání kolem „nulové polohy“ a tou je právě uzamčení polohy… má vliv zejména když se objekt nepohybuje. Jelikož satelity se pohybují, dochází k nepatrným nepřesnostem a k tomu kmitání kolem nulové polohy. Ve městech a v lese k tomu navíc přistupují odrazy a tím další znepřesnění. Proto se v nízkých rychlostech poloha uzamyká a ve vyšších „přilepuje“ např. ke komunikacím. V letadle to právě tak jako přeskakuje po silnicích… Když si ale otevřeš GPS analyzátor, nebo nějakou takovou appku, tak to většinou pracuje bez těhle korekcí.

To co píšeš ovšem platí pouze pro autonavigace. Turistické navigace tímto netrpí, tak že když zastavíš tak se podle ní tvoje poloha stále mírně pohybuje. V horších podmínkách to může kroužit i 20 metrů kolem skutečné polohy. Pak je důležitá informacee o přesnosti – většinou modrý kroužek kolem šipky udávající okamžitou vypočtenou polohu.
Autonavigace naprosto nejsou vhodné k ničemu jinému než k navigaci po silnici.