Bydlím na okraji menšího města a tak se moc nestává, aby byla v doslechu nějaká policejní houkačka nebo záchranka. Ovšem když je, to by jste měli slyšet ten koncert. Všichni psi v okolí se přidají. Tak nevím, jestli ti psi jsou tak účastní lidskému neštěstí, nebo jim to spíš vadí. Je pravda, že když jsem svému psu zahrál na foukací harmoniku, tak mě vždycky kousnul do nohy, blbec. Přitom jsem vůbec nehrál špatně, uměl jsem i „Tenkrát na západě“.
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? redy, marci1 před 2926 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Je to normální. Náš pes začne vyvádět, když se nám za barákem roztočí větrná elektrárna. Je to asi kilometr daleko, my nic neslyšíme, ale jemu to vadí.
0 Nominace Nahlásit |
Šikmo naproti našemu domu máme zahrádky domů z ulice rovnoběžné s naší a tam bydlí pes, který je od našeho baráku asi 100 metrů daleko. Mám dojem, že ho rozštěká, když otevřu okno do koupelny, nebo tam rozsvítím. Nebo když jdu ven s odpadkama. Hrozný rapl.
Kdybyste se neurazili, dám vám k tématu kousíček ze Švejka, když byl Švejk s Balounem a telefonistou Chodounským vyslán při přesunu napřed, aby našli nocleh pro kumpanii:
Dole ve vsi, kde měli vyhledat nocleh pro kumpanii, byla tma a rozštěkali
se všichni psi, což přinutilo výpravu zastaviti se a uvažovati o tom, jak
čeliti těmto potvorám.
„Což abychom se vrátili,“ zašeptal Baloun.
„Baloune, Baloune, kdybychom to udali, tak bys byl vodstřelenej za
zbabělost,“ řekl na to Švejk.
Psi štěkali čím dál tím více, a dokonce i na jihu za řekou Ropou,
rozštěkali se i v Kroscience a v několika jiných vesnicích, neboť
Švejk řval do nočního ticha:
„Lehneš – lehneš – lehneš,“ jako kdysi řvával na své psy, když
ještě s nimi obchodoval.
Psi se rozštěkali ještě víc, takže účetní šikovatel Vaněk řekl
Švejkovi:
„Neřvete na ně, Švejku, nebo nám rozštěkáte celou Halič.“
„Něco podobného,“ odpověděl Švejk, „se nám stalo na manévrech
v táborském kraji. Přitáhli jsme tam v noci do jedný vesnice a psi
začali dělat ohromnej rámus. Všude je vokolí pěkně zalidněný, takže
ten psí štěkot šel od vesnice k vesnici, pořád dál a dál, a ti psi
v naší vesnici, kde jsme lágrovali, když už umlkli, zas uslyšeli
z dálky štěkot, třebas odněkud až od Pelhřimova, tak se dali zas do
štěkotu, a za chvíli vám štěkalo Táborsko, Pelhřimovsko, Budějovicko,
Humpolecko, Třeboňsko a Jihlavsko. Náš hejtman, to byl takovej nervosní
dědek, ten nemoh vystát psí štěkot, nespal celou noc, neustále chodil sem
tam, ptal se patroly: ,Kdo štěká, co štěká?’ Vojáci poslušně
hlásili, že psi štěkají, a vono ho to tak dopálilo, že za to ti, co byli
tenkrát na patrole, dostali kasárníka, když jsme se vrátili z manévrů.
Potom vždycky vybral ,psí komandu’ a poslal ji napřed. Ta měla za účel
oznámit obyvatelstvu ve vesnici, kde jsme měli noclehovat, že žádnej pes
nesmí v noci štěknout, nebo že bude utracen. Já jsem byl taky v takový
komandě, a když jsme přišli do jedný vesnice na Milevsku, tak jsem si to
splet a voznámil jsem starostovi obce, že každej majitel psa, kterej v noci
zaštěká, bude utracen ze strategických důvodů. Starosta se polekal, hned
zapřáh a jel na hlavní štáb prosit za celou vesnici vo milost. Tam ho
vůbec nepustili, posti by ho byli málem zastřelili, tak se vrátil domů, a
než jsme přitáhli do vesnice, vovázali všichni na jeho radu psům kolem
držky hadry, až se tři z nich vztekli.“
0 Nominace Nahlásit |
Náš pes měl rád rámus, dokonce se s námi díval z okna když byla bouřka, nebo silvestrovský ohňostroj. Hluchý nebyl :) Jen neměl rád vysoké hlasy u dětí, to se hned roztřásl a běžel se schovat.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek