Máte také nějakou „diagnózu“?

Měl jsem jako malej kluk diagnózu posedlosti kalendářem. Nejenže jsem ho uměl skoro celý nazpaměť, tedy věděl, kdy má kdo svátek (spoustu svátků si pamatuju ještě dodnes), ale kdykoli jsem přišel někam, kde zapomněli otočit v kalendáři list, hned jsem na to musel upozornit, ať bylo místo sebeúřednější…
Dnes mám diagnózu posedlosti žábami – nejenže mezi nejbližšími občas kvákám místo odpovědi, ale kdekoli je v nějaké formě k mání žába a je dostupná, hned po ní zatoužím… (ne tedy živá, na ty se chodím jen koukat do přírody)… například jsem byl tuhle na dětském představení ve zdejší umělecké škole. Pohádka byla celá o žábách – už proto jsem byl srdečně zván – , ale navíc ještě dostal po představení každý účastník želé žabičku. Většina diváků byla z řad dětí, tudíž se o ně servaly tak rychle, že na mě nezbylo – tož jsem zašel se smutným výrazem za vedoucí učitelkou souboru, že na mě nezbyla žabička. Dostal jsem nejen žabičku, ale dokonce i žabí samolepky ;{)>
Odmala jsem vášnivý čtenář, písmenka mě bavila od útlého věku (není tudíž divu, že mě uchvátil scrabble a dnes ho hraju na vrcholové i mezinárodní úrovni), což souvisí s další posedlostí – číst všechno okolo. Váže se k tomu kuriózní příhoda z mého dětství, kdy jsem byl poprvé v zoo. Zatímco ostatní návštěvníci byli fascinováni zvířaty, já jsem lítal od pavilonu k pavilonu a četl cedule… až jsem se zastavil a strnul u slonů a zůstal zírat. Maminka se zaradovala: „Ha, sloni – konečně ho něco zaujalo…“ Když přišla na doslech, čekalo ji ovšem rozčarování, neboť jsem si konsternovaně postěžoval: „Mami…! Tady není žádná cedule…“
Kdo by si myslel, že z toho vyrostu, je na omylu – o 15 let později na dovolené v Maďarsku jsem s oblibou luštil nápisy v té exotické řeči: stačilo pár dní a uměl jsem je nazpaměť. Dodnes např. vím, jak se řekne maďarsky „nebezpečí uklouznutí“ :{D>

Moje reakce i jednání je téměř stejné. Kvůli tomuto úletu jsem dokonce kdysi po příchodu do ordinace „seřval“ svoji zubařku. Vzala to s pochopením a při další návštěvě hlásila, že ty kytky v čekárně pro jistotu zalila hned ráno.
Pravdou ovšem je, že většina pokojových květin nezahyne suchem, ale přílišným zaléváním /ony takto v podstatě uschnou/.

mám takú „zemanovskú“:

• popolníček by sa nenašiel? (platí najmä u >svokrovcov<)

;-Q
Doplňuji:
jo, a ešte jednu:

mám celkom >rešpekt< pred všetkým, žo má viac ako 4 nohy.

s pavúkmi vediem napred ukecávací boj, psychologickú vojnu, vždy z úctivej vzdialenosti (odkedy som videl pavúka „skákať“).
i tak to ale dopadne väčšinou chemickým útokom z mojej strany – výnimkou je záhrada, kde ustúpim s varovaním „máš čas do zajtra“ (a i tak tam ostane, beštia osemnohá).

v uzavretých priestoroch, ako je wc, som nekompromisný, osemnohý útok (už samotným výskytom) je nekompromisne potlačený.

vizuálna kontrola nových priestorov (na návšteve a pod) prebieha podvedomo automaticky.

;-Q

Upravil/a: arygnoc

takovou diagnózu nemám to měla asi
moje mamka taky nezalejvám kytky 😁
Doplňuji:
arygnocu

pavouci mi taky vadí, ale na zahrádce je nechávám
žít tam se mi líběj jejich sítě a když už si dávají tu
práci s pletením nechám je křížáci jsou nejhezčí a
do domu nelezou 😁

Upravil/a: briketka10

Kolíčky na prádlo:-(( mám je roztřízené podle toho zda jsou na velké věci, nebo na malé, no a i podle barev:-(( za ty barvy se až stydím:-((

No jak nějaký autista:-)))DDD
Doplňuji:
Prachy mám taky krásně naskládané:-)
Já jsem celkově „třídič“ i ve skříních mám věci pečlivě rozdělené:-) Vše más svoje místo, nelením to po někom ppřeskládat:-D

Upravil/a: zzzlatokopka

To jsme na tom podobně,shoda náhod.Včera jsem byl u felčarky a všiml jsem ,že na chodbě mají kytky suché,lístky napůl opadané.Hrůza,že ani ty uklízčky to nezalejí.
Jinak moje bejvalka byla schopná kytky pěstovat na sucho,většinou jsem musel zalévat já.
Blázen nejsi,žádná diagnoza to není,jen e ti léto květin.
Já když mám suchý rty,tak musím taky doplňovat tekutiny,jinak to nejde.

joo, taky mám pár diagnóz… očumuju autobusy :D není autobus, který by kolem mě projel a unikl by mému zraku.. na Facebooku jsem snad ve všech autobusových skupinách.. v srpnu to bude 2 roky, co mám jednu a tu samou profilovou fotku na Facebooku (jako avatar ji mám i tu) – jsem to já za volantem autobusu :)

s těmi penězi to dělám taky, musím je mít vždy hezky seřazené.. a taky konroluju místnosti, zda tam není pavouk – viz Arygnoc :D jsem velký arachnofobik… a mám strach z ptáků (ornitofobie) :(

Také mám, také. 🙂 Upozorňuji na pravopisné chyby nápisů na obchodech nebo v médiích. Když vidím třeba nápis „Syrupy“, „Čevačiči“,„Pytná voda“ ap. Už se za to trochu stydím. A nebo čtu nápisy pozpátku, třeba „ecovo-aninelez“, „ecaruatser“, „salhzor“, „trebla“, „akitemsok“, „yninezu“ ap. 🙂

Mě vadí, když je nějaká láhev skoro prázdná, ale ještě ne úplně a nedá se vyhodit. Třeba šampon na dně láhve, mléko a mnoho dalšího…

Teď si žádnou nevybavuju, ale třeba si nějakou uvědomím 🙂.
Jen lituju ty kytky, které nesnáší přemokření a chtějí zalít jen občas 🙂