Ano.
Ale má kamarádka po špatných zkušenostech nemohla náhradního najít. Ale – povedlo se.

Ano, po dlouhém hledání jsem našel zubní lékařku, protože ta původní ukončila praxi.

Ještě bych chtěl doplnit, že zrovna se o zubních lékařích bavili před domem. Jeden starší pán si stěžoval o víkendu na bolest zubů. Našel si zubní pohotovost, jel tam, ale sestra ho odbyla tím, že si má zajet do jiného města. Pán tedy jel, ale tam ho odbyli a odkázali ho na pohotovost, kde byl prvně. Lékařka mu řekla, že ho neošetří, ale zavolala k tomu druhému lékaři, kde už byl. Tak opět absolvoval cestu do bodu B a tam mu konečně vytrhli dokonce dva zuby.
To je až neuvěřitelné, co se děje mezi zubními lékaři.

Upravil/a: Nassin

Nemám, můj zubař odešel do důchodu.

Mám dva, registraci u jednoho. Podle potřeby/typu ošetření zajdu tam, kam je třeba. Jeden „dinosaurus“ jede převážně na ZP (tomu odpovídá kvalita ošetření).
Mladší pracuje s jinými materiály, odlišné metody a tam se hodně připlácí
a na křesle člověk „stráví Vánoce“. (KV kraj, ten mladší je zároveň zaměstnavatel, na část úvazku).
 :D

Mám, Zubařů je málo. Obdobné je to v některých regionech u obvodních doktorů. Vím že v okolí je spousta lidí, kteří nemají svého obvoďáka. Někteří mají, ale třeba 50 – 60 km daleko.

Mám, možná nejlepšího v okolí, ale obávám se, co bude, až půjde do důchodu, což může být každou chvíli.

Ano.

Ano, dojíždím do Prahy. Spolehlivá, relativně „stará škola“, Ale vím že není jednoduché zubaře sehnat a i v době kdy jsem se k ní před léty hlásil nebylo. Tedy tehdy nebylo lehké splašit slušného zubaře, teď žádného. Měl jsem štěstí, že zrovna nabírala pacienty.

Mamka v JČ teď přišla o zubařku, snad mateřská a dojíždí, k nejbližšímu co sehnala, hodinu autem.

Stejnou otázku jsem dal svému známému a ten řekl že jeho zubař už nežije, vytrhl mě zdravý zub a bolestivý nechal.
Měl sice pravdu že zubař už nežil, ale umřel z úplně jiného důvodu. Ale ze začátku mě docela otrnulo.

Nemám.
Poté, co mi má bývalá zubařka opravovala zub natřikrát drahou fotokompozicí, která vydržela pokaždé jen několik málo měsíců, ale ovšem nezapomněla si vždycky přitom pěkně namastit kapsu, přičemž zub se nakonec rozpadl, jsem konstatoval, že ze mně už si žádný hubovrt cipa dělat nebude.