Máte stále své hračky z dětství?

Ano, mám. Od dětství doposud si hraju s kačenkou.

Do dnes mám kolo značy Eska, stáří asi přes 50 let Stejně staré báby jsou už nepojízdné, nebo umřely- Ještě že žije vercajk,

Nemám jednu jedinou osobní věc. Nemám kamarády, nechodím na žádnou sociální síť. Odpovědi jsou pro mne dostatečně anonymní a neosobní, že dokud budu mít chvíli a vídat zajímavé otázky, nevidím proč neodpovědět. Jediný důvod proč jsem se kdy fotil – že mne někdo nutil, nebo na doklady. Moje nejmladší fotografie je z roku 2016 – po ztrátě pasu. Považuji za důležité nezapomenout snad nic z minulosti, nicméně naprosto se soustředím na budoucnost. Nemám žádnou z lidských vlastností, která by mne tíhla k neefektivním, nebo efektním věcem. Aby bylo jasno, koncept hry a hraní zásadně nechápu už od školky. Tedy snažil jsem se občas vzít nějakou hračku, ale nakonec mi došlo, že se snažím jen abych zapadl. Proto jsem cca. od druhé třídy rozhodl, že už se nikdy v životě nebudu snažit pro ostatní. Udržet si to kdo jsem a čím chci být mne stálo 14 let domácího násilí a školní šikany. Proto mi velmi záleží na tom dosáhnout všech svých cílů. Hraní mne v podobě PC a deskových her zaujalo jako vědecký projekt pochopení emocí. Bez pozorování chování exemplárních jedinců v něm pak však neshledávám zábavu. Maximálně v konceptu hry, kterážto naplňuje mé logické povědomí a schopnosti plánování. A těch není mnoho. Nenosím ani žádné šperky, nepoužívám mobil, nepoužívám chemikálie k ovonění či co. Ať přijdu kamkoli, ať činím cokoli, jsem to já na 100 %. Žádná cetka, žádná minulost, když něco dělám, tak jsem přítomen se vším všudy. Proto v mém životě neexistuje lež – vše okolo považuji za důležité a fatální. Očekávám, že se mnou zůstanou jen ti, kteří ochotně přijmou surovou pravdu a nulové hraní.

Mám fragmenty stavebnice Merkur, kterou jsem od dědy dostal v roce 1957.

Fotoaparát Rix se kterým jsem coby dvanáctiletý pořizoval první snímky, funkční projektor na promítání pohádek a několik diapozitivů.

Mám malou sošku Buddhy, kterou jsem dostal od ségry a mám fotoaparát Pionýr, který jsem dostal od bráchy. Hračky už žádné, hrály si s nimi děti a potom jsme je dali dál.

Ano, stolní hry, pokud to lze považovat za hračky.

Ještě nějaké plyšáky by se našly.