Máte rádi pana prezidenta Zemana?

NE

Podle mě to je nejhorší prezident v historii České republiky.

ANO

Líbí se mi jeho vystupování a to že to párkrát trošku přehnal s alkoholem nebo šel někam s kocovinou… no, kdo ne, že? :D

Upravil/a: ozzius

NE

Neměla jsem ho ráda ani v době, kdy ještě nebyl prezidentem, dokonce ani v době´, kdy byl premiérem. Na tomto postoji se vlastně nic nezměnilo. Když převzal prezidentský úřad, v hloubi duše jsem doufala, že mě nějak příjemně překvapí, Nepřekvapil. Ještě víc mě svým způsobem jednání, vystupování a většinou názorů utvrdil v mém předchozím postoji.
V pár detailech s jeho názory souhlasím, ale obecně je to dost málo.

Upravil/a: Nuk nuk

NE

ANO

„Mít rád“ asi není v této souvislosti výstižný obrat. Myslím si, že svou funkci vykonává docela dobře.

ANO

Horší jak ti dva Václavové předtím to být snad ani nemůže. Zeman má alespoň dobré hlášky a svůj ostrý styl vystupování.

NE

a nesnáším ho.

Upravil/a: jáára

NE

Ne. Sice je to chytrý člověk, ale jeho vystupování je otřes.
Stále se řeší, protikuřácký zákon, a pan prezident , kamkoliv vejde, první otázka 《Popelníček by nebyl?》už tady je vidět, že je něco v nepořádku.
Hold, někdo si ho zvolil, tak ho má. Kdo si ho nezvolil, může jen doufat, že příští v.období bude na hradě někdo jiný.

NE

„Dobré hlášky“ si může dovolit Pepa u piva, ne tak prezident.
Tak jak se za Havla zdálo, že nás svět může brát jako civilizovaný stát, se teď Zemanovi podařilo spolehlivě pohřbít.

Když někdo porušuje zákony (vybízení k rasismu a xenofobii) není to cool. Když to dělá prezident, je to hanba. Nedělá svou práci dobře.

Upravil/a: mzm

ANO

NE

Nelíbí se mi jeho vystupování a názorově s ním nesouhlasím, ale hlavně mě štve to, že ikdyby bych byl jeho příznivec, tak jediné co dělá, tak hází špínu na ostatní, ale pro mě jako voliče(nebo prostě obyčejného člověka) ještě nic neudělal. Občas se k něčemu vyjádří aby se neřeklo, ale jinak nic.Takže mi to přijde jako zklamání pro obě strany

NE

Ale snáším ho.

Upravil/a: dudu

ANO

Zeman není ani horší ani lepší než normální a běžný člověk/Čech. Jestli se někomu líbí nebo nelíbí to je otázkou sympatií. Za pár let tam bude někdo jiný a ještě budeme vzpomínat jaký to byl borec.

STŘÍLENÍ DO PRACUJÍCÍCH ZA PRVNÍ REPUBLIKY

Masarykova a Benešova první republika je dodnes mládeži ve školách představována jako oáza prosperity, demokracie a nebývalého rozkvětu lidských práv a průmyslu. Jenže i Československo od Krušných hor až po Podkarpatskou Rus postihla krize, chudoba obrovského množství dělníků a zemědělců a s tím spojené výbuchy nespokojenosti a stávkové hnuti. Buržoazii hlavně na počátku republiky teklo pěkně do bot, hrozila světová socialistická revoluce, která svůj ohlas našla i ve Slovenské republice rad. Sílila komunistická strana, aktivní byla i sociální demokracie, došlo ke dvěma anarchistickým atentátům. Odpověď vládnoucích tříd byla brutální…

1. února 1919 bylo při generální stávce dělnictva v Bratislavě zastřeleno ozbrojenými legionáři 7 demonstrantů
2. března 1920 byli při stávce zemědělských a lesních dělníků v Rumanově na Slovensku zastřeleni dva dělníci
3. července 1920 byl při mzdových demonstracích v Hlohovci četníky zastřelen dělník Jan Kulda a více než 10 demonstrantů bylo těžce zraněno
4. prosince 1920 byli na protestní demonstraci ve Vráblech zastřeleni tři stávkující a jedno děcko a přes 20 stávkujících zraněno
5. února 1921 byli v Krompaších při demonstraci proti hladu a zásobovací krizi četníky zastřeleni 4 dělníci a 17 jich bylo zraněno
6. července 1921 byli při exekuci ve vesnici Ardenovo zastřeleni dva rolníci
7. října 1921 byl četníky v Topolčianech při zatýkání zavražděn jeden dělník. Byl zatýkán proto, že jeho dcera sbírala zbytky řepy na sklizeném poli
8. dubna 1922 stříleli v obci Hrušové četníci do stávkujících. 19 osob bylo zraněno
9. července 1922 uspořádala KSČ v Košicích slavnost skautů spojenou s táborem lidu. Při rozhánění průvodu zranila policie 12 dělníků
10. srpna 1922 stávkovali v Močenoku zemědělští dělníci z panství biskupa Kmeťka. Při rozhánění schůze stávkujících byl jeden dělník četníky zabit a jeden těžce zraněn
11. října 1923 provedli četníci v Dulové masakr malorolníků, kteří hájili právo na lesní pastviny, a zastřelili jednoho malozemědělce, 3 těžce a 30 lehce zranili
12. dubna 1924 byl v Zaričevu úkladně zavražděn okresní důvěrník KSČ
13. května 1924 byl v Turje agrárníky úkladně zavražděn důvěrník KS a místní starosta Ivan Stimák
14. května 1924 při násilné exekuci dobytka v Poljaně těžce zranili četníci 7 rolníků
15. srpna 1924 byli ve Svaljavě při protiválečné demonstraci policií zastřeleni tři rolníci
16. října 1924 byl při stávce textilních dělníků v Trenčíně zastřelen 1 dělník a 8 těžce zraněno
17. února 1925 byl v Praze po skončení protidrahotní demonstrace uspořádán demonstrační průvod přes Václavské náměstí. Proti demonstrujícím byla vyslána policie, která střílela a šest demonstrantů těžce a mnoho lehce zranila
18. května 1925 zabili četníci jednu dělnici při stávce cihlářů v Nerejově
19. června 1926 rozháněli v Praze četníci střelbou demonstraci dělníků proti zvýšení zemědělských cel a několik dělníků při tom zranili
20. května 1928 byla četníky při stávce zemědělských dělníků v Dolním Kereškýně zastřelena jedna žena a dvě další ženy a jeden hoch byli těžce zraněni
21. října 1928 byl v Boroňavě četníky v noci bezdůvodně uspořádán pogrom na rolníky. 34 muži a 4 ženy byli zbiti četníky a utrpěli vážná zranění
22. ledna 1930 střílelo četnictvo proti stávkujícím sklářům v Dolním Rychnově. 5 dělníků bylo těžce zraněno. Nad Falknovskem byl vyhlášen výjimečný stav
23. dubna 1930 uspořádal Komunistický svaz mládeže sraz mladých u Radotína. Při rozhánění průvodu střelbou četníci těžce zranili dvě děti a tři členky Komunistického svazu mládeže
24. února 1931 byli při hladovém pochodu nezaměstnaných do Duchcova zabiti 4 horníci a další 4 těžce zraněni
25. května 1931 byli při táboru lidu na ukončení vítězné stávky zemědělských dělníků v Košutech četníky postřeleni 4 zemědělští dělníci a mnoho dalších osob bylo zraněno
26. července 1931 byl při stávce na stavbě regulace řeky v Chustu zastřelen jeden dělník
27. listopadu 1931 bylo při hladovém pochodu nezaměstnaných do Frývaldova četníky zastřeleno 8 demonstrantů, mezi nimi 14leté děvče, které šlo náhodou po ulici, a přes 30 dělníků bylo těžce zraněno
28. února 1932 byl v Turje Pasice při protestu zemědělců proti odvážení zatčených zemědělských dělníků četníky zastřelen jeden zemědělec a několik jich bylo zraněno
29. února 1932 byl při stávce textiláků ve Strakonicích četníky poraněno 18 dělnic
30. března 1932 byl při stávce v Horní Suché na Těšínsku četníky zastřelen jeden horník, dva těžce a několik dalších lehce zraněno
31. dubna 1932 byli při táboru stávkujících v Mostě za velké mostecké stávky zastřeleni dva dělníci, pět těžce a 21 lehce zraněno
32. června 1932 byl při stávce za vyšší mzdy na trati Červená Skala-Margecany četníky zastřelen jeden dělník a další čtyři zraněni
33. června 1932 stříleli četníci v Holiči do nezaměstnaných, kteří žádali, aby byly rozšířeny práce na regulaci řeky Moravy a aby zde dostali práci. Několik dělníků bylo zraněno, jeden z nich těžce
34. června 1932 zastavili v Pohorelé dělníci vlak a žádali, aby jejich soudruzi, kteří byli zatčeni v Telgártu a nyní odváženi v poutech, byli propuštěni. Četnictvo znovu střílelo do dělníků a několik jich zranilo
35. července 1932 byl při exekuci v obci Sutor zastřelen jeden malorolník. Jeho syn, který chtěl otce ošetřit, byl těžce zraněn
36. září 1932 byl při exekuci v Nižní Apši zastřelen jeden malorolník a tři rolníci těžce zraněni
37. listopadu 1932 byl v rosicko-oslavanském revíru při stávce proti snižování mezd četníky zatčen jeden horník a zbit tak, že podlehl zranění
38. listopadu 1932 byli při exekuci v Polomce četníky zastřeleni dva zemědělci
39. února 1933 byl při demonstraci proti zastavení závodu v Horkách četníky zabit jeden dělník
40. března 1933 byl ve Volovci při protestu nezaměstnaných proti zatčení a zbití dělnické delegace četníky zastřelen jeden rolník a tři nezaměstnaní byli zraněni
41. června 1933 byli při protestní demonstraci dřevařských dělníků proti snižování mezd v Čierném Balogu četníky těžce zraněni tři dělníci
42. března 1935 bylo při stávce zemědělských dělníků proti snížení žebráckých mezd v rachovském okrese četníky těžce zraněno 5 a lehce zraněno 15 stávkujících
43. března 1935 stříleli četníci při provádění exekuce v Čertižné do demonstrujících a mnoho osob zranili. Přesný počet raněných nebyl zjištěn, protože se rolníci skryli před četnickými zvěrstvy do lesů

57 obětí Masarykova „demokratického“ Československa…

Zdroj: http://www.no­vysmer.cz/index­.php?option=com_con­tent&view=arti­cle&id=1039:sti­leni-do-pracujicich-za-prvni-republiky&catid=39:his­torie&Itemid=50

Upravil/a: Cenobita

NE

NE