Máte někdo negativní vzpomínku ze svého útlého dětství? Řekli jste nebo udělali něco jako malí, co se vám dodnes vrací?

Ano, vrací se mi špatné vzpomínky z raného dětství

Ano, vrací se mi špatné vzpomínky z raného dětství

Jednou jsme byli na návštěvě u známých a nějaká paní přinesla buchtu. Jelikož jsem v tu dobu celkem žila animákem U nás na farmě, kde jsou krávy v hlavní roli a zhruba v polovině filmu usnou na jakési poušti a pak se probudí a před nimi jsou hrnce s jídlem a jedna z krav povídá:„Je to zelený, má to listy a je to grátis, papejte!“, tak jsem si odvodila, že slovo „grátis“ znamená něco jako že to je chutný. No a pak jsem tý paní řekla, s plnou hubou buchty, že to je grátis.

To je tak jediný, co si hnedka vybavím, pokud by se mě někdo na tohle zeptal.

Jiné

Co jsem kdy řekl v dětství řekl za blbiny si vůbec nepamatuju. Ale pamatuju si, že jsme si jako kluci vyrobili luky se šípy (dokonce s kovovou špicí) a systematicky ničili pouliční osvětlení se žárovkami. Připadala nám pak ta ulice daleko tajemnější a dobrodružnější.
Ale co jsem kdy nejblbějšího kdy řekl, tak to bylo u příležitosti kdy tchán řekl „tam z toho kopce je na vesnici nejlepší výhled“ a já na to, že se tam už nikdy nedostane. Rok na to zemřel a mně hanba líská dodnes.

Upravil/a: Kepler

Jiné

Děti jsou upřímné, říkají, co vidí a jak to cítí.
My dospělí je „svazujeme“ námi uznávanými/vy­myšlenými „morálními pravidly“.
Dětem je rozumnými dospělými vše předem tzv. odpuštěno 🙂.
Na rodičích je, aby dětem úměrně k jejich věku vše vysvětlili (uklidnili je) a nezůstalo jen u kárání.
Mé dětské výroky mne nijak netrápí a nevracejí se ve formě studu nebo výčitkek.Nic takového.
Dnes chápu a vím, jak se věci mají (vědomě jsem nikdy nikoho neurážela a neponižovala, nevysmívala se v dětství ani v dospělosti), za vším je třeba udělat čáru a jít dál, bez výčitek a pocitů křivdy, viny vůči sobě i ostatním.
Žádné negativní vzpomínky z dětství, nic trakového.

Jediná „negativní“ vzpomínka na strach z doby, kdy mi byly 4 roky je na cizího nalitého, vulgárního Mikuláše, který se nezván pohyboval u dveří a na chodbě v našem tehdejšm domě o 6 partajích. Taťka se sousedem ho vypoklonkovali ze vchodu. :D..

Ano, vrací se mi špatné vzpomínky z raného dětství

Jako dítě asi sedmileté jsem byl vyslán na jednoduchý nákup do mlékárny. Nákup jsem vyřídil a drze jsem si přitom navíc koupil zmrzlinu. To jsem při návratu domů také oznámil. Dostal jsem strašlivý výprask za nedovolené utrácení cizích peněz a to změnilo na celý život můj vztah k penězům (a jejich neoprávněnému utrácení, například politiky).