Dobrej, nedávno jsem si to uvědomil. Pokaždé když vím nebo mám pocit, že se na mě někdo kouká (prostě na veřejnosti), jakoby znervózním a snažím se chovat lidsky. V hlavě si musím v danou chvíli udělat dokonalý plánek, kdy a jak často mrkat, kdy pohnout hlavou a kam se podívat, jak pohybovat rukama apod. abych vypadal normálně. Když chodím, musím se zamyslet jak se vlastně chodí a někdy si v hlavě počítat ,,raz dva tři, raz dva tři,..'' abych měl správné tempo a nevypadal jako ožralec. Doma si sám se sebou vedu konverzace, abych se, kdyby podobná konverzace nastala, nezakoktaval a vytvářel smysluplné věty. Nedokáže se chovat přirozeně. Předpokládám, že to bude sociální úzkost nebo něco podobného, ale jeden nikdy neví. Hergot, jsem pomalu ve věku na ženění a já ještě ani nepřišel na to, jak být člověk.
Zajímavá 0 před 2210 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To je příznak panické poruchy, asi nejlepší řešení je k psychiatrovi a říci mu to všechno. Já sám měl podobné problémy a samomluvou trpím do dnes ale té sebekontroly jsem se léky zbavil. Po lécích ti takové věci budou jedno a navíc ty nové léky neničí játra a nic. kdyby jsi chtěl vědět víc napiš mi na vahll@seznam.cz
0
před 2157 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekDrap | 3383 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2005 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1317 | |
zjentek | 1191 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 951 | |
elkon | 945 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |