Mám jet na třídní sraz ?

lidé se sice časem mění a to co dělali jako děti, dnes zamozřejmě neudělají, protože už maji „rozum“…ale já osobně bych tam nejezdila, protože si s nimi stejně nebudeš mít co říct…

Rozhodně ne. Akorát by ses zbytečně stresoval. Být tebou, tak se s třídní učitelkou sejdu sama a popovídám si s ní v klidu. Kdyby ses tam vydal, staré rány by se otevřely a bylo by ti z toho na nic… Takže za mě ne.

Nejezdi. Nic ti to nedá.
Nepíšeš po jaké škole to je, ale pomaturitní srazy se postupem času zvrhávají k sdělování kdo kam to dotáhl , jaký má majetek a pod.
Srazy po základce bývají z tohoto hlediska lepší.

Já osobně se účastním všech srazů, které se mně týkají, ale moje spolužačka z jedenáctiletky nikdy nebyla, právě pro podobné zkušenosti.
Moc krásy nepobrala a většina třídy ji to dávala najevo a dělali ji co možná nejhoršího. Když nás pár na jednom srazu navrhlo , že by jsme se ji měli omluvit, neprošlo to fórem. A tak nikdy nepřijela a nemyslím si, že by ji to chybělo. Byla učitelka a profesně to dotáhla až na ředitele školy.
Většinou ti co se takto chovali ve škole, se chovají i v dospělosti. Vyjímky ale existují. Takže ber to jenom jako informaci a rozhodni se sám.

Pokud máš na bývalé spolužáky špatné vzpomínky, tak tam rozhodně nejezdi.

Na tvém místě bych tam nejezdila. Ona je sice pravda, že 10 let je dlouhá doba na to, aby člověk změnil postoj a uvažování, jenže ne u všech jedinců to tak je. Někteří potřebují mnohem delší dobu, někteří nedospějí nikdy. Další věcí je, že by se ti pohledem na násilníky, ač po tolika letech mohly otevřít i uzavřené nemilé vzpomínky, člověk si obvykle pamatuje málo, ale při jisté situaci se mu to „otevře“.

Na základce jsem byla také černá ovce. Nezažila jsem to do takové míry, jako ty, nicméně ani tak to nebylo příjemné. Na sraz základky bych určitě nejela. (u naší ZŠ je ale faktem, že sraz stejně při organizaci třídy není téměř uskutečnitelný)

Proč jezdit někam,kde by se ti nelíbilo?Pokud by se ti jednalo jen o paní učitelku,snad by se dala zařídit návštěva u ní doma,pozvání do cukrárny a podobně i bez spolužáků.Jsem na tom jako Weebear,organizace by též stála za prd,dokonce ani nemáme stránku na spolužáci.cz jako jediná třída z celé školy.

Záleží na tobě, jak to cítíš.
Pravdou je, že bývalé děti jsou dnes již dospělí a puberťácké nápady jsou za nimi.
Je tam aspoň někdo, s kým si myslíš, že si budeš mít co říct?
Nebo jim také můžeš ukázat, že ses přes to přenesl a že jsi duchovně na vyšší úrovni.
A odejít můžeš vždycky, pokud zjistíš, že se moc nezměnilo.
Máte třeba stránky na Spolužácích.cz? Tam se dá něco málo zjistit.

To bych se na to vysral. Víš co se bude dít? Pokud si na tebe ještě pamatujou, budou to pravděpodobně zlehčovat, to co ti dělali, jako by to byla jen nějaká legrace a pokud se proti tomu nějak ohradíš budou reagovat frází „ale tak už to nech bejt, vždyť jsme byli děti…“ . Takže podle mě, když tam pojedeš, vyvolá to zlý vzpomínky, oni se budou chovat jako by nic, a ty budeš ještě víc nasranej, takže bych to nechal spát.

Kamarádi jste nikdy nebyli, takže o nic nepřijdeš, a nejspíš by tě stejně ignorovali/nebrali dál i teď. Ale i kdyby ne, tak jaký by byly alternativy vývoje dalších událostí, buď by si z tebe dál utahovali z čehož bys asi moc velkou radost neměl, a nebo by se najednou stali tvými „přáteli“ a předpokládali že ty na těch 5 let nebo kolik, jakoby mrknutím oka zapomeneš jen proto že uplynul nějakej čas? A nezapomeň že jejich vzpomínky jsou jiný než ty tvoje, je taky dost možný že to co pro tebe bylo dennodenní ponižování a utrpení pro ně byla jen nevinná zábava jak si ukrátit čas mezi vyučovacími hodinami…

Tak a teď se rozhodni jestli jet a nebo nejet..

Myslím, že klidně tam jet můžeš, nevěřím tomu, že kromě učitelky tam nebude nikdo, z kým by ses mohl normálně bavit …