Mají lidé pořád rádi poezii?

Ano, mají, ovšem obliba poezie obecně upadá…

Co to je za dotaz? Proč by neměli? Nic se nezměnilo, někdo má poezii rád, někdo ne, to je normální. Každý má něco rád.

Někteří ano, jiní ne.

Spousta lidí má rádo poezii.

Určitě né tak jako dřív. JIstě, NĚKTEŘÍ se najdou, ale jsou prostě v absolutní minoritě.
Když se podíváme na různé kultury a civilizace, starověk, středověk, renesanci, ale i novověk až DO 20. století, tak se poezí zabýval aktivně snad každý, kdo uměl číst… V některých kulturách (většině) a zvyklostech to byla součást jejich vzdělávání a dokonce se považovalo za samozřejmé, že lidé určité skupiny (třídy, věku,..), budou číst a skládat poezii. Ale netýkalo se to jen vyšších tříd a šlechticů, ale i prostých lidí, kteří uměli číst.
Tvorba poezie u mladých mužů byla žádaná – nikoli aktivně, vydavatelsky, či vyloženě profesionálně, ale jako takový cvik a součást rozvoje. U dívek zase bylo časté, že se věnovaly četbě poezie a jejím rozebíráním (ale taky i té tvorbě, zde často i lyrická poezie).

Poezie totiž hrála v literatuře, vzdělanosti, rétorice a mravnosti důležitou roli… Vznešený a „složitý“ jazyk, kultivující mysl, charakter i mluvu.
Dnes? Rozhodně je role poezie naprosto minimalizována. Je opomíjena a bere se to jen jakési „rýmovačky“, malá součást literatury, kde se tím mohou zabývat jen ti, co mají tzv. „básnické střevo“.

Upravil/a: Disraeli

Uričtě, sám k těmto lidem patřím. Nicméně ne vždy se k ní dostanu.