Není to jen politická habaďůra pro blbečky a kolotoč miliard dolarů? Vždyť ani neumíme kolonizovat ani 90% Země, vč. oceánů a polárních oblastí. Tady na Zemi máme skoro všechno: vzduch, vodu, biosféru, magnetické pole, které nás chrání před škodlivým zářením ze Slunce i kosmickým zářením. Na Marsu nic z toho neexistuje. Tam přece člověk dlouhodobě nemůže přežít, alespoň ne ve větším počtu. Vědecký výzkum – prosím, ale to by tak asi bylo vše. Neměli bychom se raději soustředit na záchranu toho, co máme doma?
obrázek: Wikipedie
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? GM, marci1, aliendrone, Ametyst před 1741 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Daňový poplatník už neví dřív, co všechno má platit. Jenomže toho se nikdo neptal a nemá nikde zastání. Už jsou zase v kurzu megalomanské projekty jako za sovětského socialismu.
2Kdo udělil odpovědi palec? Kepler, aliendrone
před 1741 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Hele, kdyby se všechno mělo brát „dle aktuálních potřeb“, tak dodnes jezdí parní lokomotivy. Zkušenosti, které se zíáskají jsou doslova k nezaplacení a dříve či později jako když je najdem.
Jiná věc je ten „kolotoč miliard“, bohužel s tebou musím souhlasit. S takovou, jak se to provádí dnes by svého času Kolumbus se svými karavelami nedoplul dál, než kousek za přístavní rejdu. To ovšem není chyba principiální, nýbrž SYSTÉMOVÁ. :(
0 Nominace Nahlásit |
Pokud není někde složení atmosféry stejné jako na zemi, tak to nemá smysl. Vždy tam bude potřeba nějaká technika, která toto zajistí. A každá technika se může porouchat…
0 Nominace Nahlásit |
No smysl v tom samozřejmě je, ale nemyslím si že většinu politiků zajímá – ti řeší jen to zda se tím zapíší do dějin a udělají si pomníček a hezkou fotku s astronauty. Ve skutečnosti jde ale o dost, o dlouhodobé přežití naší civlilizace v řádu příštích tísíců let. Na jedné planetě je lidstvo relativně dost zranitelné a stačí jedna blbá náhoda a můžeme rychle skončit. Na dvou blízkých planetách, se z lidstva stává druh, který má budoucnost až do vyhasnutí společné hvězdy bezpečně zajištěnou. Na druhou planetu by nás tedy měl hnát obyčejný pud sebezáchovy – je to záloha.
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
Tak pro dnešní generaci to smysl memá, pro ty následné to může mít smysl zásadní, už jen ve snaze zachování lidského genomu, kdyby se na zemi nedej Bůh něco stalo.
A o tom, že ještě před sto lety bylo pro našince daleko i naše hlavní město, kdy dnes je průměrnému člověku dostupný celý svět, snad netřeba ani mluvit.
0 Nominace Nahlásit |
Ano, pokud to buď má být východisko k dalším cestám nebo ma dojít k terraformaci Marsu (viz odkaz). Ekonomický aspekt: Musk chystá Mars jako byznys projekt. Vesmír může být zajímavý např. z pohledu těžby vzácných surovin na asteroidech.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Terraformace_Marsu
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2633 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1347 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |