Teď někdy na jaře mi blesk zničil dva menší javůrky o průměru asi
15 cm (mléč i klen), rostoucí asi 10 m od sebe. Zničil je u země, až
do výšky 2 metry. Přitom je to v lese plném stromů, které jsou třikrát
vyšší.
(Osobně nejsem s výběrem pana bleska vůbec nadšený, kdyby si radši
vybral borovice, které jsou už vyrostlé a stejně je zničí kůrovec.) Proč
si blesk vybral tyto malé stromky?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 1644 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Vodivost bude ten parametr. Potažmo vlhkost. Zkus vzít vlhkoměr na dřevo a porovnat.
Upravil/a: Edison
0 Nominace Nahlásit |
Kromě vlhkosti může být příčinou třeba nějaké zrůdnění v zemi. Občas se to stává. Znám také jedno takové místo, kam se blesky trefují velmi často iá když v okolí jsou stromy vyšší.
0 Nominace Nahlásit |
No myslím není ustanoveno, že kůrovec je pouze lýkožrout smrkový.
Hlavní je, že vyžírá chodbičky v lýku prakticky stejným způsobem.
U borovice se uvádí kombinace několika druhů kůrovců a především ten
lýkožrout smrkový: https://www.nekrmbrouka.cz/caste-dotazy
Samozřejmě se k tomu přidávají i tesaříci a další, ale klíčový je
ten kůrovec. Osobně jsem přesvědčen, že v tom mají lesáci zmatek a
u borovice půjde o jiný poddruh. Má úplně jinou dynamiku a způsob
šíření. Také dírky se mi zdají trochu menší a mnohem hustěji než
u smrku. Napadá borovice zejména v horní části, a na rozdíl od smrku je
téměř nemožné ho zavčas odhalit a strom zpracovat. Někdy se mluví
o hynutí borovic vlivem sucha, ale tomu vůbec nevěřím. Možná
výjimečně někde, ale zatím jsem takovou neviděl. Dokladem je i to, že
pokud kůrovec napadne borovice na okraji lesa, které mají bohaté větvoví
až k zemi, tak většinou uschne pouze horní část stromu se slabou kůrou a
strom roste dál.
Edison, no ale myslel jsem, že blesk se přednostně chytá na koruny. A tady dal přednost o 15 metrů nižším stromkům. Dokonce se na ně chytil ne u vrchu, ale asi 1,5 metru nad zemí. Samo, ty javory jsou na jaře plné vody s cukry. Ale byly tam i jiné listnáče a nic.
To pak už je o rychlosti, jak rychle si najde cestu nejmenšího odporu. Takže ne koruna, ale cesta nejmenšího odporu. Navíc k tomu přistupuje jak se utvoří bleskový kanál ve vzduchu, který je najednou extrémě vodivý. Je třeba si uvědomit, že blesk si cestu nehledá, ale prostě si ji udělá.
Každopádně mi to nepřijde jako náhoda. Možná, že kdyby hlavní vlna bouřek nebyla v létě, ale na jaře, tak by javory měly problém.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1064 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |