Odpoveď byla označena jako užitečná

........Další otázka tedy zněla, zda věří v Boha.

Einstein odpověděl: „Nejsem ateista. A myslím, že se nemůžu označit za panteistu.. Je to otázka, jež je příliš široká pro naši omezenou mysl. Jsme jako malé dítě, vcházející do obrovské knihovny, přeplněné knihami v nejrůznějších řečech. Dítě ví, že někdo musel ty knihy napsat, ale neví, jak je napsal. Nerozumí řečem, ve kterých jsou knihy napsané. Matně tuší jakýsi nadpřirozený pořádek v tom, jak jsou knihy uspořádané, ale nic o něm neví. Takové je podle mě postavení i toho nejinteligentněj­šího člověka vůči Bohu“.

Myslím že má, obzvláště, pokud je vhodný protějšek. Při hledání odpovědí nacházíme nové a nové věci, třeba i vzdálené o kterých stojí za to přemýšlet. Platí i to, že hledat odpovědi, které nemůžeme žít, nebo alespoň částečně v životě použít je zbytečné.
Co by kdyby? Nelze říct, že vše na toto tréma je zbytečné. Ba naopak zavadí nás to k dalším a dalším novým myšlenkám.Přesto nikdo z nás nedokáže určit co by kdyby. V každé krizové situaci, při každé nezvyklé situaci neurčíme jak by co bylo. Můžeme pouze odhadovat. S trochou nadsázky je nutné se všemi uvedenými body souhlasit.

Buďme rádi, že všechno je tak, jak to je. Kdybychom opravdu věděli všechno, myslím, že bychom byli nešťastní. Nic by nás nepřekvapovalo, nekladli bychom si žádné otázky a život by pro nás byla obnošená vesta. Třeba taková otázka existence Boha. Tu není třeba dokazovat, protože je to jen otázka víry. A ta možnost číst cizí myšlenky mě přímo děsí. To by byla apokalypsa.

Mno, pokud není spolehlivě dokázáno, že je důkaz VYLOUČEN, tak zajisté má. Např. na začátku 20. století matematický génius David Hilbert formuloval 23 matematických problémů (mnohé zásadní důležitosti), o nichž se tehdejší matematikové domnívali, že je povětšinou nebude možné v následujících 100 letech vyřešit.

Dnešní stav: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Hilbertovy_pro­bl%C3%A9my , tedy pouze 4 z 23 ještě „odolávají“. :)